Následuj svou bytostní hodnotu

Izraelská Herzliya je bublina, kde moře, písek a květiny září sytými barvami a vysportovaní surfaři se dopravují sporťákem na pool party. Toto místo, kde hojnost prýští z každé vily a palmy, je pro mne jako skleník: cítím se tu jako opečovávaná květina, obklopená dalšími krásnými květy, kolem je teplo a bezpečno – ale občas nedýchatelno. Rovněž jako ve skleníku cítím oddělenost od okolního světa: tendenci smetany oddělovat se od mléka, známe jako přirozený jev.

Bytostní hodnoty: Jsem pohyb

Podnikatelku Ashley Stahl jsem tu už zmiňovala: kromě hry s čísly mluví také o bytostních hodnotách (core values).

Bytostní hodnoty jsou ty hodnoty, které mně a druhým říkají, kdo jsem. Pokud by mi tuto hodnotu odebrali, přestávám to být „já“.

Paní učitelka tělocviku mi jednou řekla, že jsem „přírodní úkaz“ v tom, jak nemotorně se při hře volejbalu vztahuji k míči a já s ní vřele souhlasím. Jedna z mých bytostních hodnot je odpor k míčovým hrám. Od dob povinných školních tělocviků se ale leccos změnilo a teď mohu s jistotou říci, že přestože jsem tělák nesnášela, v jiných oblastech svého života se potřebuji hýbat. Pohyb je změna, změna je život. Při pohybu se cítím naživu: jsem pohyb.

Pohybem myslím jednak pohyb fyzický, protože stejně jako naše tělo je hmatatelnou částí naší existence, tak fyzická aktivita aktivuje činnost naší duše. Vstát a jít běhat nebo cvičit není vždy to první, po čem ráno nedočkavě toužím, ale stav, který tento pohyb přináší, mi za to stojí.

Pohybem také myslím například cestování. Cestování exotickými krajinami souzní s mou duší, protože pohyb je mou bytostní hodnotou, stejně důležitý je pro mne ale výlet do okolního lesa, bloumání ulicemi a parky, cesta na trh, do neprobádaného second handu nebo setkání s přáteli. To všechno je cestování, to je pohyb. Pohyb je pro mne také:

• Učení se novým poznatkům
• Poznávání nových lidí
• Tvoření a psaní
• Práce na projektech
• Dýchání
• Růst

Volně rostoucí

Tento víkend v Herzliji mi dal dar uvědomění: jsem květina volně rostoucí. Ve skleníku je teplo a bezpečno, a občas je to krásný pocit, být pod poklopem opečovávaná. Ale divokým květinám je ve skleníku po čase nedýchatelno a těsno. Pool party je fajn, ale na vkus volně rostoucí květiny až moc statická.

Volně rostoucí květina se potřebuje pohybovat konstantně a na víceméně stabilní frekvenci. Surfař tvoří obrovské a pro květinu až nepředstavitelné věci, a tak když zrovna netvoří, potřebuje být OFF. Některé bytostní hodnoty divokého surfaře a divoké květiny se liší. Také Vám surfař připomíná mužský princip a květina ženský?

Následujíc svou bytostní hodnotu, rozhodla jsem se v sobotu ráno vytvořit si luxusní přírodní posilovnu, což bylo místo na pláži, kde jsem při dřepování pozorovala moře a rybáře. Místo vysedávání a vyčkávání jsem se pak vydala stopem na jih, kde jsem se mnohokrát ztratila, než jsem našla kamarádky na cílové pláži.

Ústředním bodem toho dne ale nebyl samotný cíl mé cesty. Bylo jím stopování, nejistota, rozhovory a mlčení s řidiči, chůze ve vedru či jablko a voda od mužíčka v hamace. Proč? Protože jsem pohyb.

P.S.: Surfař a květina… oba potřebují dýchat. Volně rostoucí květina dýchá na cestách, surfař zase na moři. A v tom je potenciál: jak by se bytosti inspirovaly, kdyby byly všechny stejné? Květina by se ve skleníku za chvilku udusila, kdyby nevyšla ven. Surfař by se chůzí vyčerpal, protože jeho pohonem je moře. Z toho plyne: jen pokud každý osobně následuje svou bytostní hodnotu, mohou tu být plně jedna pro druhého. A právě tam, kde je každý ve svém živlu – jedna na cestách, druhý na moři – můžou čerpat inspiraci, aby obohatili jeden druhou.