Postel, místo zrození
Postel je místo, které v našem životě hraje bezesporu důležitou roli. Každé ráno z ní vstáváme a každý večer do ní uléháme. Trilogie od Erica Gilla, kde znázorňuje tři nejdůležitější životní akty odehrávající se v posteli – zrození, milování se neboli početí a následně smrt – do velké míry sumarizuje nejdůležitější milníky nebo možná přechodové rituály v našem lidském životě.
Zrození v bezpečí
Je zajímavé pozorovat, jak daleko jsme se od oné původní jednoduchosti dostali. Zrození do náručí matky v domácím prostředí, kde samozřejmě můžou asistovat vyškolené profesionálky, ale kde zároveň nic nebrání tomu, aby byla postel obklopená pocitem bezpečí, úcty, uvolnění a kde také může docházet k nepřetržitému kontaktu s matkou – společnému usínání, krmení, doteku kůže na kůži a naslouchání jejímu srdečnímu tepu…
Smrt bez sterility
Ani umírání už v dnešní době často neprobíhá v kruhu rodiny, ale na lůžku, které ničím nepřipomíná dobře prožitý život, ale jen odráží sterilitu míst, která jsme na okamžik smrti ničím lidským nevybavili. I smrt se přitom může odehrávat v posteli, kde člověk celý život proležel a promiloval, v posteli, která je obklopená laskavými slovy, atmosférou bezpečí a kontaktem s milovanými, jejichž laskavé oči nás hladí v momentě, kdy my naposledy zavřeme ty své.
Věřím totiž, že podmínky, za nichž se odehrávají, do velké míry odráží, formují a určují naši lidskost.
Milování se a početí dítěte je vlastně posledním z těchto tří jevů, který se zatím stále převážně odehrává v soukromí naší ložnice. Jedná se o moment, který je pro nás jako lidské bytosti velmi důležitý, neboť jeho kvalita je často rozhodující pro štěstí páru, stabilitu rodiny i pro fungování partnerského celku, pro pocity štěstí, které prožíváme v těle i pro naši vitalitu. Zároveň se jedná také o klíčový okamžik zplození, kdy dítě v určitém, i když spíše symbolickém smyslu přichází na svět a začíná se pomalu ukotvovat v této realitě.
Nicméně i zde už se bohužel často z bezpečí partnerského lože posouváme do sterilních podmínek kliniky. Je otázkou, jak zásadní pro nás tyto tři okamžiky jsou a jak velký dopad má prostředí, ve kterém se odehrávají, stejně tak jako kontext a lidé, s nimiž tyto chvíle prožíváme. Věřím, že ve chvíli, kdy nepotřebujeme u kteréhokoli z těchto momentů lékařskou pomoc, lze a je zároveň velmi podstatné zachovat principy láskyplné přítomnosti milujících osob a bezpečného útulna.
Sama bych byla nejraději, aby pro můj život všechny tři jevy zůstaly doslova tam, kam podle mě primárně patří – v posteli. Věřím totiž, že podmínky, za nichž se odehrávají, do velké míry odráží, formují a určují naši lidskost.
Lilia Khousnoutdinova
