Jak vypnout a užít si dovolenou na maximum? Průvodce pro vytížené ženy

Dovolená. Sladký čas nicnedělání a zaslouženého odpočinku. Vyhříváme se na pláži u šumícího moře. Chodíme po lese, sbíráme maliny a borůvky. Konečně máme čas sbalit batoh a vyrazit do hor…než zazvoní první telefon a v hlavě se nám opět rozjede vlak povinností a odpovědnosti. Ten však, narozdíl od prázdninového panťáku, nikde nestaví.

Stokrát nic umořilo ženu

Je spousta věcí, které víme, a přesto je neděláme. Kolikrát si v běžném dni řekneme, že bychom si potřebovaly odpočinout, a nakonec to neuděláme? Místo toho jdeme rychle uklidit, než se vrátí děti ze školy, nebo dopsat podklady do práce, ať máme volný večer. Než si to uvědomíme, volno je pryč a z odpočinku zase nebylo nic. Cítíme se unavené a sbíráme někde uvnitř sebe sílu zvládat práci a každodenní povinnosti. 

Někde vzadu v hlavě nám neustále bliká červené světýlko, že si musíme odpočinout, než se naše síla a energie vyčerpá úplně. S tím vším, co mají ženy v současnosti naloženo, to ale není vůbec jednoduché. 

Ve většině případů (čest výjimkám) jsou to právě ženy, kdo se stará o děti. Z žen se také stávají primární pečovatelé, když stárnou rodiče. Dle výzkumů si česká společnost stále myslí, že péči o domácnost by měly pokrývat hlavně ženy. Pokud k tomu všemu ještě chodíte do práce, ocitáte se v šíleném víru, který bere vše a nedává nic. Můžete stokrát milovat své děti, rodinu a práci, ale neustálé lavírování mezi tím vším je zkrátka na jednoho člověka moc. 

Dovolit si dovolenou

Když se blíží čas dovolené, těšení se nabývá vrchu. Teď je ten čas. Teď si konečně odpočineme a načerpáme ztracenou sílu. Pak se už nebudeme vztekat na děti, odsekávat manželovi a i na kupící se resty na stole, do kterých se nám dlouho nechtělo, budeme mít chuť a energii, že s nimi zatočíme levou zadní. Opravdu?

I z vytoužené dovolené se může snadno stát past. Dokážeme vypadnout z běžného shonu, nechat všechno být s tím, že jsme udělaly, co jsme mohly, a teď se to bez nás chvíli nezblázní? Umíme ještě vůbec vypnout hlavu a začít se znovu radovat z maličkostí?

Vypnutá hlava začíná u telefonu

Pokud to s dovolenou myslíte skutečně vážně, je třeba si čas pro sebe nekompromisně vymezit. Před svými kolegy, kteří volají a posílají e-maily, přestože vědí, že máte volno, ale i samy před sebou. Omezte telefon. Omezte počítač. Omezte všechny možnosti, skrze které se na vás valí další a další úkoly a povinnosti. Teď máte přece volno.

Může to bolet. Vzdát se levného dopaminu, který získáme pokaždé, když zapneme telefon, může být zpočátku náročné. Obzvlášť, pokud jsme zvyklé být neustále na příjmu. Udělejte si z toho hru. Jak dlouho vydržím telefon nevzít do ruky? Zeptejte se samy sebe, co vás nutí ho pořád kontrolovat? Proč máte tendence lézt na sociální sítě a bezmyšlenkovitě scrollovat? 

Nenechte se rušit

Učiňte z vašeho telefonu nezáživné místo, kde nic nebliká a nevyskakuje. Pomáhá vypnout si všechny notifikace a telefon kontrolovat jen v určitých časech párkrát za den. V nastavení displeje lze změnit i barevnost. Když budete mít pozadí v šedých tónech, atraktivita se snižuje a telefon spíše zůstane netknutý.

Sepište si seznam věcí, které můžete dělat, když na telefonu nejste. Sem patří všechny drobnosti, které už dlouho chcete zkusit, knížky, které si chcete přečíst, výlety, na které jste chtěly vyrazit. Všechno to hoďte na papír a začněte na tom pracovat. Zkuste to. 

Neznamená to, že telefon a počítač musíte nechat doma, nebo je mít zamčené v kufru pod postelí po celou dobu dovolené. Nikdo neříká, že nemůžete dávat veselá storíčka a ukazovat svému okolí, kde zrovna jste a co báječného děláte. Zvažte však, jestli není lepší tam v danou chvíli opravdu být a užít si to. 

Co je skutečně důležité?

Pokaždé, když vám na mysl přijde, že byste přeci jen měly udělat něco do práce, zavřete oči, zhluboka se nadechněte a při výdechu myslete na to, že teď máte volno. Máte právo na odpočinek. Nabíráte sílu do dalších činností, které vás čekají. To, čemu dáváme pozornost, je to, co považujeme za důležité. Ať jste to v čase dovolené především vy. 

Napsala Miroslava Vokounová Krepčíková

Mojí vizí a cílem je pomáhat lidem růst a posouvat se.

Jsem speciální pedagog, lektorka ženských kruhů, transformačního výcviku a meditací, ředitelka Nadačního fondu Propolis33, průvodkyně osobním rozvojem, terapiemi (Bachovy esence), rituály. Provázím i po energetických místech.

Mým posláním je pomáhat lidem v náročných životních situacích. Učím lidi, jak získat sílu a motivaci řešit své problémy. Baví mě stále hledat a vytvářet nové možnosti, jak úspěšně najít správnou cestu na životním rozcestí. Jsem ta, co věří, že to zvládnete.

Více o mně najdete na webu: http://vokounova-krepcikova.cz