Hledej své vzory sama v sobě

Představení 13 ženských archetypů, o které se ženy v dnešní době mohou opřít. Projekt propojující starou slovanskou moudrost s dnešním moderním světem. Jsem žena #jsembohyne

Žena 21. století by měla být úspěšná v práci, ale ne kariéristka. Šikovná v domácnosti, ale ne bydlenka. Svůdná a vášnivá, ale ne děvka. V dnešní době může být žena vším, čím by být chtěla, ale zároveň by měla zůstat i tím, čím by podle tradičních představ být měla.

Žijeme v době, kdy už pro nás tradiční rozdělení rolí úplně nefunguje, ale nové, fungující, jsme ještě nevymysleli. A všichni jsme tak trochu zmatení. Ženy samy ze sebe a muži z žen, od kterých nevědí, co čekat.

Jako ženy chceme být pro okolí „dost dobré“, jenže chceme být taky „dost dobré“ samy pro sebe, a často se stává, že jdou tyto dvě snahy proti sobě. Kolik žen kolem nás je opravdu šťastných a podařilo se jim najít se a uplatnit ve společnosti, aniž by musely potlačit nějakou stránku sebe samých?

Zdroj inspirace

Online magazín Flowee ve spolupráci s kapelou Vesna a odbornicí na tematiku archetypů a gender Lilii Khousnoutdinovou v rámci ročního projektu Jsem žena #jsembohyne představí 13 ženských archetypů, o které se žena v dnešní době může sama v sobě opřít. Tyto archetypy budou v projektu propojeny s úspěšnými ženami, jako je například Eva Holubová, Emma Smetana, Tamara Klusová a mnohé další, jejichž společné kouzlo spočívá právě v různorodosti toho, co je jako ženy dělá šťastnými a v čem se realizují.

Projekt Jsem žena #jsembohyne se nesnaží o násilný návrat k tradicím, vití věnců a tanci na loukách. V průběhu 13 měsíců objevíme slovanské bohyně, „patronky“ odpovídající danému času v roce a jejich prostřednictvím poznáme, jak o ženskosti, přírodě, duši a rituálech přemýšleli naši předci. Cílem projektu je postavit bohyně zpátky nohama na zem a umožnit jim získat si ve společnosti opět své místo.

Třináct cyklů

Rozhodli jsme se v tomto projektu měřit čas spíš „ženským“ způsobem a pracovat více s cykly měsíce. V jednom kalendářním roce máme sice 12 měsíců, ale 13 lunárních cyklů. Proto nás čeká 13 bohyní. Délka jednoho lunárního cyklu je 28 dní, což odpovídá přirozenému cyklu jak na nočním nebi, tak v ženském těle. „Lunární“ energie se mimochodem přisuzuje i ženskému neboli jinovému principu fungování vesmíru.

Bohyně číslo 13 je pro nás symbolem přerodu a transformace. Ano, jsme zakořeněni v našich tradicích, ale rosteme a jako společnost se vyvíjíme, a to, co vytvoříme a vyneseme na světlo dnes, se může stát kořeny pro příští generace žen.

Ztracenou tvář bohyně můžeme spojovat s návratem ženské síly a úcty k ženskému tělu a principu.

Třináctá bohyně v projektu symbolizuje posun „za“ abstraktní měření času pomocí 12 měsíců směrem zpět k přirozenějšímu cyklu. Odkrývá nám jakousi skrytou nebo spíš ztracenou tvář bohyně, kterou můžeme spojovat s návratem ženské síly a úcty k ženskému tělu a principu.

Projekt Jsem žena #jsembohyne bude postupně během roku zasvěcovat čtenáře a diváky do světa staroslovanských archetypů a jejich proměnlivých tváří. Můžeme prozradit, že třináctou bohyní bude Lilia Khousnoutdinova, historička, odbornice na gender a hlavně novodobá kněžka zkoumající staroslovanské bohyně a jejich relevanci pro moderní české ženy. Pohanskými náboženstvími se zabývala během svých studií na Oxfordu, vývojem ženských společenských rolí na London School of Economics. Ve spolupráci s psycholožkou Kateřinou Kramolišovou napsala knihu Novodobé ženské rituály.

Spojení tváří

Lilia, která propojovala právě archetypy jednotlivých bohyň s úspěšnými českými ženami, sama říká, že to byl takový multi-dimenzionální puzzle. A těší se prý na to, že ženy budou skrze jejich tváře prozkoumávat to hlubší, co se uvnitř jich samých ukrývá – tváře bohyň a odkaz našich staroslovanských předků.

„Věřím, že pro slovanské ženy může být velice inspirující objevovat právě ‚domorodé‘ bohyně, a tak si uvědomit, jak silné mytologické kořeny zde máme,“ říká Lilia.

Naším cílem není pokus o historickou rekonstrukci ani se v projektu nesnažíme o oživování staroslovanských bájí. Jsme přesvědčeni, že pro dnešní dívky a ženy je velice důležité mít k dispozici různorodé zdravé a silné archetypy toho, co všechno žena může být. Obzvlášť v dnešní zmatené době, kdy se často ztrácíme v tom, co je a není naše role. Moderním jazykem bychom bohyně tedy mohli označit za jakési „role models“, které můžou posloužit čtenářkám jako průvodkyně jejich vlastním vnitřním světem a pomoct jim nalézt v sobě samých opěrné body i zdroj inspirace.

foto: Archiv Diana Mrazi a Klára Ponczová

Autorky: Klára Ponczová, Lilia Khousnoutdinova

Převzato z: Flowee Jsem žena #jsembohyne: Ženy mohou hledat své vzory samy v sobě