Jít dál, nebo zůstat?
Ze všech těch scén, kdy jsem jsem se zmítala na vlnách emocí a přívaly slz mě zaplavovaly jako vlny mořské, jsem zrovna tentokrát nejklidnější. Brečím, jen když mluvím s ním, ale o samotě s Měsícem cítím zvláštní klid.
Včera jsme měli se Surfařem další rozhovor. Vyplynulo z něj, že mezi mnou a ním se rozprostírá širé moře rozdílných hodnot. A zdá se, že nejsme s to jej ani jeden přeplavat ani přes něj postavit most. Každý se nacházíme jinde.
Písnička, která provázela náš vztah od počátku:
On je domácí typ. Já jsem do větru.
On se chce usadit a usazený je. Já zas chci poznávat svět a je mi dvacet pět.
Včerejší bouřka vynesla na povrch známou, ale opomíjenou skutečnost. On je přesně takový, jak mu to vyhovuje. Já ho nezměním. Jestli něco nevyhovuje mně, musím s tím já něco udělat. Jediné, co můžu změnit, je můj život.
Spodní proud života
V Oceánu života proudí spodní proud, který sice není vidět, nicméně nedá se proti němu bojovat. Aspoň ne dlouho.
Nemusím si Proudu všímat nebo o něm vůbec vědět, aby mě nesl. Můžu ho popírat nebo se mu vzpírat. Stejně mě zanese směrem, kterým proudí. Směrem, který já coby Plavkyně nekontroluji.
Pokud ho ignoruji – tím hůř. Pak mě totiž zanese rovnou do Víru. Víru se my Plavci života chceme vyhnout.
Tento Proud tě někdy „povede, kam nechceš.“
(Jan 20:18)
Co já jakožto Plavkyně zmůžu proti Proudu života?
Co chce moje duše?
Dneska jsem znovu byla konfrontována s otázkou: Je tento styl života v souladu s Proudem mojí duše?
Moje já kolem sebe v obraně kope, nechce bourat bezpečí vzdušného zámku, ale Proud života volá: NE.
Proud mě táhne dál. Objevovat Hory Doly. A ne sedět na prdeli.
Odlišné hodnoty ve vztahu
Sejděme z výšin duše na pragmatickou rovinu a podívejme se, o co vlastně jde. Možná, že odlišné zájmy zní ve vztahu jako zanedbatelná věc. Já si to taky namlouvala. Problém je v tom, že naše odlišné zájmy se odráží v odlišných životních stylech. Což podezřele zavání odlišnými hodnotami. Pro mě jsou ale sdílené hodnoty základním kamenem harmonického vztahu.
„You do you,“ řekl mi Surfař – odkazoval se na mé nutkání podnikat výlety a akce. Přece mi v ničem nebrání.
You do you funguje výborně, když jsem single. To je pak snadné sebrat se a odjet na víkend, spontánně zajít na drink a neřešit čas nebo jet dobrovolničit na pár týdnů do pouště.
Ale do couple módu se you do you tolik nehodí. Mít každý svůj čas a svoje aktivity, to je jasná věc, ale nějaká synchronizace je přece jen potřeba.
Příroda, cestování a experimentování mé duše se těžko synchronizují s pohodlím domova a těžkým chillováním Surfařovým. Mé já kolem sebe v obraně kope, nechce bourat bezpečí vzdušného zámku, ale Proud života znovu napovídá: NE. Naše životy nejsou kompatibilní.
Jít dál, nebo zůstat?
Viktor Frankl, psychoterapeut, jenž přežil koncentrační tábor, popsal tři strategie, jak se zachovat v situacích krize:
- Změnit situaci
- Odejít
- Změnit přístup
V mém případě strategie číslo 1 odpadá, neboť Surfaře nezměním a ani mi to nepřísluší. Zbývá tedy Odejít nebo Změnit přístup. V mé situaci se Odejít dá přeložit jako Jít dál a Změnit přístup jako Zůstat.
Změnit přístup můžu. Můžu bydlet v krásné čtvrti s mořem, kde je nuda a stejnota. Můžu si přivydělávat hlídáním dětí. Můžu místo výletů zvelebovat domeček. Můžu se dívat na film místo lítání venku.
Změnit přístup mohu v mnoha ohledech. Ale změnit Proud života, změnit Volání duše – na to jsem příliš malý pán.
Můžu změnit přístup, ale nemůžu zapřít své bytostní hodnoty.
Když duše velí „Objevuj“, tělo velí „Hýbej se“ a život velí „Žij mě“, je čas jít dál. Aby nebyla propast mezi mými činy a Proudem života. Proto volím Jít dál.
Tak jako tyrkysová a magenta jsou nádherné barvy zvlášť, ale dohromady se tlučou, tak já a Surfař nejsme na jedné vlně. Moře mezi námi je příliš širé.
Možná, že mé nutkání jít dál a objevovat svět je vyjádřením mého zmatení.
Nemůžu ještě přesně říct, CO je posláním mé duše.
Ale dokud to nenajdu, půjdu dál.
Adéla Pegleyová
Jako „studentka na volné noze“ (volnosti mám díky online výuce hodně) studuji Israel Studies a hebrejštinu v Jeruzalémě. O Izraeli se učím skrze poznávání izraelských krajů a interakci s místními bytostmi.
Dále učím jazyky, které vnímám jako prostředek k hlubšímu propojení, porozumění a soucítění. Co to znamená? Kombinuji výuku angličtiny a učení o osobním rozvoji.
Více se dozvíte na mých stránkách lamanamal.com
