Kdo požádá, ten dostane

12.2. 202287x0 Komentářů

Pokračování cyklu zamyšlení z cest.

“Strávila jsem 80 dnů v Asii, mimo Facebook, mimo práci, jen s mužem a dítětem. Chtěla jsem se podívat sama na sebe a zjistit, kdo doopravdy jsem. A jak jsem projížděla vlakem, lodí a na koni přes státní hranice, napadaly mě jednoduché myšlenky, které projasnily můj pohled na svět. Jsou to jen moje myšlenky, nikdy jsem si nedělala nároky na všeobecné pravdy.”

Když jsem odjížděla do Asie, chtěla jsem změnu. Nepočítala jsem s tím, že bude tak razantní. Odjížděla jsem jako dula, lektorka předporodní přípravy a ženských kruhů, nadšená majitelka obchůdku s dárky z Avalonu, žijící ve svém kouzelném domečku na zeleném okraji Prahy.

očista

Vrátila jsem se a měla chuť vše vyhodit z okna. A teď pečlivě přebírám semínka všech svých tužeb a záměrů, abych našla ty pravé a vyhodila (nebo pečlivě předala dál?) ten zbytek.

Vytřídit si život

Vyhodila jsem spoustu věcí. Oblečení, semináře, které mě již nebavily, plány k projektům, ve kterých jsem necítila žádnou vášeň, staré závazky, kterým již uplynulo datum spotřeby, tak dobře vypadající plány do budoucna…a Facebook. Za to jsem obzvlášť vděčná. Byla jsem mimo něj přes tři měsíce a neplánuji se teď vracet.

Určitě se tam budou objevovat pozvánky a zajímavosti z mého života. Bude ho ale spravovat někdo za mne. Pokud si chcete popovídat se mnou, napište mi email, nebo lépe zavolejte. Anebo úplně nejlépe pojďme na kávu (pro eko-bio přátele může být i bylinkový čaj)!

ve své síle

Vyhazuji vše, co už nejsem já. To, co vlastně nechci být, a hlavně to, v čem je mi tak pohodlně, protože to dobře umím, má to smysl a přináší to změnu do světa. To potřebuji vyhodit jako první.

Co zbude? Snad jen pravda. Jádro toho, kdo opravdu jsem.

Uhnout z naplánované trasy

Chci nové výzvy. Nechci se již potácet v pohodlných kolejích, kde stačí mých 55% pro potlesk vestoje. Chci se muset snažit, muset být to nejlepší, co můžu. A to určitě nebude tady. V půlce cesty nočním vlakem ze severu na jih Thajska jsem si musela přiznat, že nejsem hrdá na to, co jsem, ani na to, co můžu být, když budu pokračovat na stejné dráze. Jdu tedy dál. Hledat sebe. Najít tu, kterou chci skutečně být, abych na sebe mohla bych hrdá. A zároveň neustále cítit rozkoš v těle.

Do Prahy se budu ráda vracet, stejně jako do Bratislavy, na úžasné pracovní víkendy plné inspirace, neuvěřitelných žen a nových zkušeností. Ale mým domovem již nebude. Děkuji jí za všechny ty roky a s radostí se loučím.

Co se mnou bude? Uvidíme. Zatím ještě třídím poklady a odpady svého života. Co vím jistě? Budu pokračovat v práci se ženami a s ženským tělem. A pokud neuspěju, nebo pokud to nebude ono?

Vrátím se do života plná nových zkušeností, širších perspektiv, s vylepšeným životopisem a hlavně s tím, že jsem měla odvahu to zkusit.

Každopádně to vidím na byt u řeky v centru Londýna a potom na domeček v Yangonu či Chiang Mai. Tak mi, holky, prosím držte palce.

5 míst, kam se určitě vrátím (třeba i bydlet)

  • Chiang Mai / Pai, Thajsko – k bydlení

Naprosto nádherná oblast v horách na severu Thajska s obrovskou koncentrací neziskovek, fair trade společností a uprchlických táborů. Úchvatné výhledy, spousta horkých pramenů, úžasná rozmanitost místní kultury, fantastická káva a nespočet reggae hippies.

  • Bagan, Barma – na návštěvu

Čtyři tisíce chrámů na jednom místě? Vypadá to neuvěřitelně. Když se teď dívám na fotografie, říkám si, zda to byl sen, či skutečnost. Vypadá to jako něco mezi pohádkou a nádhernou počítačovou grafikou. Zatím se tu běžně jezdí v kočárech tažených koňmi. Určitě se toto místo bude měnit. Doporučuji jet co nejdříve! 

  • Jezero Inle, Barma – k bydlení

Krajina a kultura jsou tu naprosto unikátní.

jezero inle

Nádhera přírody a neskutečná krása lidské duše v oblasti, která už je opravdu blízko konfliktních zón v horách,

jejichž příchuť (ať už v podobě všudypřítomné armády, pokud tedy odbočíte z turistické stezky, nebo v rozmarnosti krojů velkého počtu uprchlíků) je velice dobře cítit.

  • Ayahuttaya, Thajsko – na návštěvu

Nádherné ruiny neskutečných chrámů. Málo turistů a na mnoha místech absolutní svoboda…zkoumat, lézt i fotit.

  • Singapur – k bydlení

Neuvěřitelná bublina nepochopitelného bohatství uprostřed Asie. Pocitově – koloniální město, jen kolonie nikomu nepatří a místní jsou bohatší než expati. Komfort a ceny jako v Londýně až na to, že jste mezi Indonésií a Malajsií (kam na víkend?) a je tu úžasné klima.

(Kam se opravdu nevrátím dobrovolně je Angkor Wat v Kambodži)

Lilia Khousnoutdinova

Lilia Khousnoutdinova

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů