Mám ráda své tělo

28.3. 2022172x0 Komentářů

“Bože, já jsem krásná,” řekla jsem si jednoho rána, když jsem se na sebe zase podívala do zrcadla.

Ne, tohle není žádná egoistická namyšlenost a narcismus. Tohle je prosté přijetí mého milované těla! Umožňuje mi totiž velké množství radosti a tolik prožitků! Díky němu si užívám vůni kávy, procházky v přírodě, doteky klávesnice na počítači, když píšu tento článek a taky díky němu úspěšně léčím jiné lidi jako fyzioterapeutka.

Tělo jako dar

A to je ohromný dar, který máme každá z nás! Ale málokdy si ho plně uvědomujeme. Naopak! Často svému tělu nadáváme a vědomě i ne-vědomě ho poškozujeme. Je moc malé, pomalé, vrásčité, nemocné…

láska k tělu

Zkrátka úplně jiné, než bychom si představovaly. Smůla, pravděpodobně totiž jiné tělo nedostaneme, alespoň ne v tomto životě. Teda pokud nechceme náš čas trávit na plastikách.

Kéž bych tohle věděla ve dvaceti!

Dlouhá cesta k sebelásce

Ne vždy jsem se ale cítila jako Bohyně a princezna Vesmíru! A i teď zažívám “nevděčné” stavy, kdy si nevážím svého těla tak, jak by si zasloužilo!

Byla doba, kdy jsem si připadala jako hrošice, nenáviděla jsem svůj zadek a vědomě se týrala. Jeden týden jsem držela svoji nastavenou dietu a druhý týden jsem spráskala všechno, na co jsem přišla. Tím pádem mi bylo pořád hůř a hůř. Přiznejme si, zajídala jsem prostě svoje emoce.

V tomto stavu jsem žila minimálně rok.

Nedokázala jsem se podívat na svůj zadek, aniž bych si neřekla:
“To je ale hrůza, já jsem tlustá.”

Chtěla bych zdůraznit, že jsem nikdy netrpěla nadváhou a byla jsem úplně normální holka! V mojí mysli jsem byla ale obří hrošice s ohromným zadkem!

Jak z toho ven?

Nepamatuji si přesně moment, kdy se to změnilo. A jako všechno ostatní v našem životě, byl to proces! Přesně ten čas, na který často nadáváme a nejsme schopny přijmout, že je potřeba trpělivost a soucit se sebou sama. Bože, jak jsem vděčná, že jsem na to přišla!

sebepřijetí

Co k sebe-přijetí dopomohlo mě? Začala jsem se vědomě soustředit na věci, které miluju, a tím pádem na moje “tlusté” tělo už nezbyl čas.

V mém případě to znamenalo odjet do Kanady a do Thajska. Potřebovala jsem vyřešit víza, potkávala jsem nové lidi a situace a nemohla jsem si až tak moc vybírat, co si dám k jídlu. Takže jsem začala jíst všechno a kupodivu jsem zhubla!

Moje nová realita

Od té doby už jsem nikdy nezažívala pocit, že bych se přejedla tak, že by se mi chtělo zvracet. Ano, jsou chvíle, kdy číslo na váze neodpovídá mojí ideální představě, ale už se z toho čísla nehroutím jako dřív. Díky své práci miluju pohyb, takž hodně chodím, dost spím a jím zdravě. Neujíždím na sladkostech jako dřív a miluju zeleninu. Občas si dám nějaký vylepšovák jako jsou multivitaminy nebo kolagen.

Vše je v našem těle propojené. To, co jíme a co děláme, ovlivňuje i to, jak se cítíme.

A já se cítím moc dobře. Čím jsem starší, tím se cítím lépe a lépe. Kéž by tento stav vydržel už napořád!

Mám ráda své tělo a co ty?

 I když vám teď není fajn, bude to dobré – Hovory ze země na téma fyzioterapie v souvislostech

Markéta Matoušková

Markéta Matoušková

Jsem zapálená fyzioterapeutka s duší dítěte, která pořád věří v dobro.

Miluju psaní a hluboké hovory s lidmi na stejné vlně.

Píšu blog Deník fyzioterapeutky  a mám vlastní praxi v Brně.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů