Podstatou života je pro mne milovat a tvořit

28.1. 2023129x0 Komentářů

Původní verze rozhovoru pro web prozeny.cz , který vyšel ve zkrácené podobě.

Work-life balance

Zřejmě jen málokdo zastává tolik funkcí co Vy. Jste politoložka, genderová specialistka, spisovatelka, výtvarnice, návrhářka, podnikatelka, průvodkyně, dula i kněžka, a to se vsadím, že jsem ještě na spoustu věcí zapomněla! Navíc máte dvě malé děti, jak to všechno zvládáte? Jak si organizujete den?

Když to takto popisujete, zní to až děsivě! Ve skutečnosti řeším pořád stejné téma, jen několika různými způsoby. Nicméně pracuji hodně. Fakticky jsem ani jednou nešla na mateřskou, ani neřeším, kdy je víkend. Moje dny jsou velmi různorodé a nemám stálou rutinu.

work-life balance

Vždy vycházím z toho, co je zrovna potřeba. Občas se mi podaří i den, kdy jsem od rána do večera jen s rodinou. Někdy celý den natáčíme a fotíme. Jindy píšu, přednáším a pravidelně někam pracovně cestuji.

Nejnáročnější je samozřejmě vybalancovat práci a čas, kdy se můžu plně soustředit na děti. Ty moje mají velký věkový rozdíl, tudíž potřebuji trávit čas i s každým z nich individuálně, obzvlášť se synem, který má v osmi letech už velmi konkrétní a vyhraněné zájmy. Mám zásadu, že je nezbytné dávat pozornost a čas i partnerství. Dáváme si s partnerem do kalendáře pravidelně rande, abychom na sebe v tom víru pracovních projektů nezapomínali. Je to trochu chaotické, ale docela to funguje.

Občas jsem strašně vyčerpaná, ale snažím se hlídat a nezapomínat na sebe – spánek, masáže, fyzioterapie… Zdraví je prostě základ.

Kdo Vám pomáhá, o koho se můžete opřít a v čem?

Mám skvělou chůvu, jinak by to nešlo.

Kněžky a potřeba rituálů

Co přesně si máme představit pod pojmem kněžka? Co tato role obnáší a kdy jste se jí zhostila?

Kněžka je jednoduše “žena-kněz”, tedy žena, která je vyškolená k tomu vést rituály a ceremonie, a poskytovat tak prostor, ve kterém člověk může smysluplně oslavit velké životní předěly, např. narození dítěte, svatbu, ale třeba i rozvod nebo ztrátu blízkého, či důležité fáze plodného života ženy. Víc o kněžkách v mém pojetí se dozvíte na Kněžka bohyně.

Sama jsem se tři roky školila u Kathy Jones v chrámu v anglickém Glastonbury. Na její školu jsem narazila, když jsem pro sebe hledala smysluplný svatební obřad, a její pojetí rituálu a role kněžky mne velice oslovilo. Následně jsem přidávala inspirace z cest, ze svých setkání s různými podobami rituálů, které jsou dnes po světě praktikované, ale také z historie, kterou jsem původně na Oxfordu studovala.

Obecně se snažím hlavně o to, aby rituály sloužily jako podporující prožitek v období důležitých životních změn měly i praktickou rovinu. Nejedná se zdaleka jen o abstraktní spirituální záležitost. Např. v rámci rituálu “menarche“ (oslavy první menstruace) dívce dáváme dobré rady, jak na to, co s bolestí a diskomfortem,

kněžka

sdílíme své zkušenosti a příběhy, aby měla dostatek informací, inspirace, tipů a triků do života, a nejen krásnou oslavu, která by jí ideálně měla samozřejmě podpořit v pozitivním přístupu k vlastnímu tělu a cyklu plodnosti.

Dle mého názoru jsou rituály a ceremonie jako demarkace důležitých životních změn přirozenou lidskou potřebou.

Není náhodou, že v každé kultuře najdeme bohatou škálu obřadů nebo ritualizovaných zkoušek dospělosti. Dnes vidíme i akademické práce, které potvrzují význam rituálů a ceremonií pro lidskou psychiku a tvorbu komunity.

Kořeny a rodová linie

Narodila jste se v Magnitogorsku a odjakživa cestovala. Kde je pro vás „doma“ a co pro vás domov znamená? Je nějaké místo, kam už byste se například vracet nechtěla?

Procestovala jsem opravdu mnoho zemí a určitě jsou i takové, do kterých se vracet netoužím. Jsou však i místa, která miluji, např. Bhútán, Myanmar, Praha, jih Francie a Indie. Vím, že domov dokážu vytvořit téměř kdekoli. Stěhovala jsem se nespočetněkrát a bydlela v různých zemích. Podstatné je, abych tam cítila lásku. Domov je pro mne tedy tam, kde je zrovna můj partner a moje rodina.

Na Youtube Vám vyšlo video, které jste zasvětila Rodě, bohyni rodové linie. Znáte svou rodovou linii? Pátrala jste po ní? Co Vás nejvíce překvapilo? Co zajímavého jste o sobě zjistila?

Věřím, že je důležité znát své kořeny. Umím pojmenovat svoje pramatky šest generací nazpěta  vím i něco o jejich životech, za což jsem velmi vděčná. Naše rodina měla dost dramatický příběh. Vystěhování z rodné usedlosti, pracovní tábor, obrovská bolest, ale taky odvaha, láska a síla, která prababičce dovolila přežít.

Nedávno jsem se byla podívat na místo, odkud původně pocházíme. Byla to daleká a náročná cesta. Pro mne tato návštěva, kdy jsem stála uprostřed polí zlaté pšenice se stejným výhledem, který kdysi těšil moji mladou a tehdy ještě bezstarostně šťastnou prababičku, byla velmi důležitá.

Utvrdila jsem se v pocitu, že „krev v mých žilách pramení z nádherného zdroje“.

Vztah s Karlem a bulvární peklo

Nepatříte mezi lidi, kteří by vědomě chtěli plnit stránky bulvárních plátků, přesto Vás osud přesně do jejich „spárů“ zavedl. Láska s Karlem Janečkem veřejnosti zkrátka neušla. Vzpomenete si, kde jste se poprvé setkali a kdy mezi vámi poprvé přeskočila pověstná jiskra?

Úplně poprvé jsme se asi setkali na jaře v roce 2016. Náhodou jsme vedle sebe skončili na obědě, ale máme na to vcelku matné vzpomínky. Moje máma pak našla o mnoho let starší časopis, kde jsem vedle sebe na stránkách v rámci naprosto nesouvisejících článků.

To „osudové“ setkání přišlo později začátkem května 2017, kdy na konci konference vyzval mnich celý sál, abychom si vyzkoušeli „správné” buddhistické objetí. Shodou náhod stál Karel v tu chvíli v řadě speakrů na jevišti vedle mne. V zásadě to byl „ten“ okamžik. Potom už to šlo rychle. Zapadající slunce na střeše Lucerny po konferenci, můj zahajovací tanec v rámci show kapely Vesna, kde stál Karel na balkóně, e-mail s prosbou o názor politoložky na jeho volební systém…

Po prvních pár schůzkách bylo jasné, že je mezi námi hustá chemie i mnoho společného. Oba jsme sdíleli zvláštní pohled na svět, kde vize nemají žádné hranice, a vzájemně se podporovali v rozpracování ambiciózních projektů, ať už pro demokracii nebo pro porodní domy v ČR.

Bylo také jasné, že oba máme rodiny a rozhodnutí mít spolu vztah nebude zadarmo. Proto jsme se první dva měsíce vídali jen občas a čistě platonicky, zatímco každý řešil „doma“ co a jak.

lilia a karel

Přestože měl Karel manželku Mariem, absolvovali jste v roce 2017 budhistický obřad v Bhútánu, kde jste zároveň zplodili společnou dcerku Isabelku. Věřila jste v té době, že můžete žít s mužem, který má dvě rodiny? A zachovala byste se tak dnes znovu?

Oba jsme tehdy byli v manželství. Přijde mi velmi zvláštní, že ačkoli naše situace byla podobná, řeší se zpravidla jen to jeho. Proč? Když už, tak Karel to měl z nás dvou jednodušší, jelikož jeho žena v té době už žila jinde, tedy pro něj náš vztah neznamenal tak radikální změny.

Během léta mne tehdy Karel pořádal o ruku, poprosil, abychom spolu měli miminko, jeli jsme se seznámit s rodiči, seznámili jsme naše děti…Sliboval, že před porodem se určitě rozvede a pohlídá, aby náš vztah byl rodině i veřejnosti představen důstojným způsobem. Já jsem mu věřila. Zpětně samozřejmě vidím, že jsem byla blbá a měla jsem minimálně počkat na jeho rozvod.

Připouštěla jsem otevřený vztah, tj. určité podmínky, za kterých lze po oboustranné dohodě experimentovat, něco, s čím jsem měla pozitivní zkušenosti, a to samozřejmě ne pár let kolem porodu. Že se Karel nechá přesvědčit, jak jeho manželka bere náš vztah „nádherně“ (což taky okamžitě ohlásil do médií), sama chce bigamii, a přijde s tím, že ji proto nemůže opustit, jsem nečekala. Byla jsem však těhotná, milovala jsem ho a chvíli doufala, že to skutečně nějak vymyslíme (dvě oddělené rodiny daleko od sebe).

lilia

Bohužel bylo celkem brzy jasné, že ne. Co přišlo potom, nechci rozebírat ani komentovat. Kam se hrabou telenovely. Nejradši bych na to zapomněla, a ano, lituji, že jsem se do takové situaci zapletla. Dnes bych se zachovala úplně jinak.

Chci však zdůraznit, že „bydlení ve třech“ s Karlovou bývalou z mé strany nikdy nepřicházelo v úvahu a je to jeden z nesmyslů, který mi dost vadí, když na něj občas narazím.  

V období těhotenství jste si prošla peklem, když jste nevěděla, zdali nezůstanete na dcerku sama. Letos Vás Karel oficiálně požádal o ruku, čím si Vás podruhé získal?

Zůstat s dcerkou sama jsem se nebála. Bála jsem se toho, že nás Karel bude chtít držet u sebe a „nepustí”, aniž by s námi ale normálně tvořil rodinu. Z toho bych se asi bývala zbláznila. Právě proto jsem se pro jistotu před porodem odstěhovala zpět do Anglie. Paradoxně, když jsem to všechno pustila, Karel radikálně otočil, přijel prvním vlakem do Londýna a začal se poprvé fakt omlouvat. Prý zjistil, že většina obvinění vůči mne byla vykonstruovaná a že se nechal zmást.

Odpuštění

Odpustit mu určitě nebylo jednoduché, máte nějaký recept na odpuštění? Či rituál? Co byste doporučila jiným ženám, které se třeba ocitly v podobné situaci?

Určitě to nenechávat hnisat uvnitř. Mluvit o tom, co se stalo, vyplakat se, zajít za terapeutem, najít způsob jak to „pustit ven“. Jinak to bude nevyřčená křivda pořád někde viset a vytvářet bariéru. Dle mého názoru je důležité si uvědomit, že pokud nechci odpustit, nemá cenu pokračovat ve vztahu. Bylo by to trápení pro oba.

Odpuštění ale zároveň není zárukou toho, že se vše spraví.

V našem případě už to např. nebylo tak krásné jako předtím. Třeba jednou bude, věřím tomu. Ale důvěra se snadno ztrácí a velmi pomalu se získává zpět. Chce to čas a vědomou snahu, jak po malých krůčcích k sobě znovu najít cestu.

S otevřeným vztahem jste měla zkušenosti ještě před Karlem, prozradíte nám jaké a jak to fungovalo?

Nechci o tom víc mluvit. Můžu jen říct, že otevřené vztahy mohou fungovat, ale mají svá pravidla, která když se poruší, tak může dojít k velké bolesti.

Nežárlila jste na své partnery (ať už minulé nebo současného) někdy? Nebo žárlivost do vztahů podle Vás vůbec nepatří?

Určitě ano, žárlila. Když se jedna o domluvený a hravý experiment v rámci pevného a hlubokého vztahu založeného na důvěře, není většinou na co žárlit. Když se ale jedná o lež nebo porušení slibu, je v tom zpravidla velká bolest a žárlivost je podle mne přirozená.

Porody a mateřství

Jste zastánkyní toho, že pokud je žena zdravá, měla by si způsob porodu vybrat sama, klidně rodit doma, avšak za přítomnosti profesionálů? Mohla byste nám prozradit jak probíhal ten Váš s dcerkou a v čem se lišil od toho prvního se synem Leem?

Lea jsem rodila doma v Anglii. Úplně na závěr jsem přejeli do porodnice, jelikož jsem potřebovala drobný zákrok. Žádné drama, jeli jsme v klidu vlastním autem a díky tomu, jak je systém péče o rodičku v Anglii postaven, byli jsme i z domácího porodu bez problému a velmi mile přivítáni do porodnice. Do 30 minut po příjezdu byl malý na světě.

Absolutně nerušený bonding, celou dobu v porodnici jsem byla v náručí manžela, naprosto neinvazivní péče porodní asistentky. Bylo to krásné a mne velmi pomohlo, že jsem zažila, jak vypadá přátelská a respektující péče v porodnici.

Malou jsem potom porodila doma do vany za podpory dvou milých a profesionálních porodních asistentek. Byla jsem samozřejmě připravena přejet kdykoli do porodnice hned přes řeku, ale nebylo třeba. Porod byl skutečně nádherný, velmi snadný a navíc téměř bezbolestný, což pro mne byla novinka.

Avšak to klíčové u obou porodů bylo to samé, láska mezi mnou a partnerem, který mne držel v náruči.

Syna Lea poslední dobou neukazujete na sociálních sítích, což vede veřejnost k mnoha domněnkám a absurdním fámám, že už s Vámi nebydlí apod. Mohla byste našim čtenářům vysvětlit, proč jste se rozhodli syna od očí veřejnosti ochránit? A jak to do budoucna plánujete s dcerkou?

Primárně mi vadí zájem bulvárních médií o naši rodinu a nepřeji si, aby si můj syn o sobě dočetl nějaký, jak to říct slušně, nepříjemný nesmysl. Samozřejmě tím, že nedávám jeho fotky online, ho neochráním úplně, ale aspoň minimalizuji pravděpodobnost, že jeho aktuální fotka bude viset někde na webu v kontextu škaredého článku. Mám s tím pár ošklivých zkušeností. Např. když jsme celé Vánoce řešili nepříjemné články v doprovodu fotek všech Karlových děti pořízených na ulici na Štědrý den.

U syna to vnímám více aktuálně než u dcery, protože už umí číst a rozumí tomu, jak fungují média i sociální sítě. Plánuji to samé udělat časem i s malou. Hranici dnes vidím kolem 3-4 let, ale uvidíme. Třeba se můj přístup změní, celé je to pro mne nové a zatím nemám jasno, jak nejlépe na to.

Každopádně konspirační teorie, že jsem “odložila“ syna kvůli Karlovi, mne občas dost mrzí, obzvlášť proto, že

vytvořit harmonické vztahy v sešívané rodině je nesnadný proces, a jsem velice vděčná, jak se nám to daří.

O to víc mne potom mrzí takovéto lživé nesmysly.

Karel má z ostatních vztahů ještě tři děti, setkávají se s Leem a Isabelkou? Jaké mezi sebou mají vztahy a jaké vztahy máte s nevlastními dětmi Vy?

Nechci narušovat soukromí našich děti a toto více rozebírat. Řeknu jen, že jsem nesmírně vděčná za to, jaké máme vztahy. Myslím si, že máme s Karlem v tomto ohledu obrovskou kliku. Samozřejmě za to vděčíme i našim bývalým partnerům, Georgovi i první Karlově ženě Michaele.

Móda a šperky

Teď trochu odbočím, víme o Vás, že navrhujete nádherné šaty i šperky, které jsou vskutku originální. Kde čerpáte inspiraci a jak Vás napadlo pustit se do podnikání i v tomto odvětví?

Odpověď je jednoduchá – neodolatelná krása bhútánské kiry, neboli pevné, ručně tkané barevné látky, která tvoří základ ženského tradičního kroje. To byl první impuls před víc jak deseti lety. Celý příběh jsem kdysi sepsala podrobně k nám na blog.

Byla to prostě láska na první pohled, které nešlo odolat. Když vidím krásu, toužím ji sdílet. Když je ta krása navíc založena na kvalitě, tradici, umění, ženské zručnosti a principech udržitelnosti, je to nutkání nepřekonatelné. Určitě pomohlo i to, že jsem dělala maturitu zejména z umění a návrhářství.

Kolik šatů z vlastní kolekce máte Vy sama ve skříni? A pokud si zrovna neoblékáte na společenskou událost právě Vaší značku, po kterém návrháři či brandu sáhnete?

Nevím přesně, tipuji že 21 + 12. Už se na mne podepsala Karlova záliba v číslech!

pramen libuše

Ale tak nějak to bude. 21 evropských (tedy normálních polečenských šatů) plus asi 12 „bhútánských“ (podobajících se kroji a ušitých za účelem nošení primárně v Bhútánu).

Jinak šaty si kupuji různé a brandy neřeším. Mám jednu návrhářku, kterou skutečně obdivuji, a to už od dob, kdy jsem studovala umění na gymnáziu. Blanka Matragi je pro mne prostě fenomén. Jako umělkyně i jako žena. Její šaty tedy nosím moc ráda a s patřičnou hrdostí.

Radost a plány do budoucna

Co Vám dělá největší radost?

Láska. Děti. Partner. Když je doma krásná atmosféra. Všichni jsou zdraví, spokojení a hrajeme společenskou hru na koberci.

Milovat. Cítit, že má láska je opětována.

Svoboda tvořit. Mít možnost pracovat na věcech, ve kterých cítím smysl. Vlastně myslím, že to mám i na webu uvedené jako heslo: „Podstatou života je pro mne milovat a tvořit.“

Jaké jsou Vaše plány do budoucna? Na čem momentálně pracujete a na co se můžeme těšit? (Ať už soukromě či pracovně)?

Chystáme např. nějaké podzimní kousky a novou kolekci šatů pro těhotné a kojící ženy Ecstatic mama, z níž mám obrovskou radost. Mne osobně takové krásné, osobité a zároveň praktické šaty velmi scházely. Dále chystám novou kolekci šperků se slovanskými motivy a zdá se, že do konce roku pojedu ještě dvakrát pracovně do Bhútánu, což znamená i příležitost koupit nové látky a tvořit další šaty.

Do Vánoc plánujeme spustit nový online vzdělávací program o vztazích a sexualitě Ecstatic love a doufám, že tou dobou už budou úspěšně splněné cíle obou veřejných sbírek, které podporuji v rámci Nadační Fondu pomoci. Obě se týkají projektu v porodnictví a věřím, že budou výrazným pozitivním přínosem. Ráda bych taky dokončila knihu pohádek pro děti, kterou mám rozpracovanou už z dob těhotenství.

Na osobní rovině je samozřejmě mým největším přáním, aby se dořešily veškeré nesmyslné kauzy kolem Karla a rozvodu, abychom mohli strávit poklidné vánoční svátky společně se všemi našimi dětmi.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů