Věděla jsem, že budu rodit doma, pokud mi to příroda dovolí. Vůbec mě nenapadlo o své volbě přemýšlet jako o hazardérství. Oba máme s manželem vystudovanou Oxfordskou univerzitu a po důkladné analýze dostupných informací jsme se shodli, že tato volba nám dává největší smysl zejména z hlediska bezpečí pro mne i dítě. Hezky to vystihuje oblíbená anglická formulka:
V průběhu příprav na domácí porod jsme se ani jednou nepotkali s překvapenou, natož s negativní reakcí. Jak je to možné? Asi díky tomu, že jsme byli ve Velké Británii.
Ale jak je možné, že to, co se v Británii považuje za běžnou a zodpovědnou volbu, je u nás v Čechách stále v lepším případě kontroverze?
Argument, že naše zdravotnictví je lepší – omlouvám se předem – považuji za výmluvu, jelikož aspoň z mé osobní zkušenosti ve všech možných zdravotnických oborech bych hodnotila britskou péči o stupeň výš. Samozřejmě, pokud “lepší” posuzujeme dle počtu hodin přítomnosti doktora u porodu (i když není zrovna třeba), či dle intenzity využití farmakologických látek, tak asi Česká republika je mezi vítězi.
NHS. Národní Zdravotnická Služba ve Velké Británii jasně píše na svých stránkách:
“V Anglii se asi 1 dítě z 50ti rodí doma. Pokud se rozhodnete rodit doma, bude vás podporovat porodní asistentka. Výhody porodu doma jsou tyto:
Nejedná se o žádný spolek “šílených” alternativních rodiček, ale o centrálního dodavatele zdravotnických služeb ve Velké Británii.
Navíc v rodném listě je kolonka “Bydliště (pokud se liší od místa narození dítěte)”** – porod doma je tedy považovaný na normu.
Jak jinak vysvětlit ten obrovský rozdíl v přístupu k této volbě matky? Anebo to souvisí spíš s jistou příchutí socialistické mentality, která má tendenci bránit svobodné vůli jedince?
Nebo možná to má co do činění s prastarou otázkou ženského těla? Obzvlášť jeho reprodukčních orgánů.
Není náš strach z domácích porodů zčásti jen neochota dovolit ženě skutečně rozhodovat o vlastním těle?
Stejně, jako jsme to již řešili u potratu, znásilnění v manželství, a stále řešíme i v těch “pokrokových” zemích. Porod je intimní epizoda v životě ženy, dle některých posudků dokonce i velice sexuální. Tak není normalizace násilí u porodu (psychického nátlaku a zásahu proti vůli matky) jen další forma stejného fenoménu:
Obrátíme se na statistiku. Dodnes jsem nedohledala žádný výzkum založený na spolehlivé metodologii, který by poukazoval na výrazně zvýšené riziko pro matku či dítě při porodu doma u fyziologického těhotenství.
Dohledala jsem ale spoustu výzkumů, které snad bez výjimky hlásí, že je bezpečnější pro matku z hlediska pravděpodobnosti zásahu, poranění a instrumentálního porodu.
Tak kde je zakopaný pes?***
Možná je zakopán právě na druhé straně dialogu: u vzdělání porodníků. Viděl někdy porodník fyziologický porod bez žádných zákroků od začátku do konce? Možná, v lepším případě párkrát, kdysi dávno? A co vidí ze dne na den? Nejspíš patologie, urychlené, komplikované, instrumentální porody. Tak jak má uvěřit tomu, že to bájné zvíře “přirozený porod” vůbec existuje? Natož domácí porod.
Možná se nám jako společnosti podaří jednou posunout o velký krok dopředu, když si připustíme, že dítě “neodrodí” lékař, ale vždy matka, ať už rodí kdekoli a s kýmkoli.
Vrcholem je potom “neasistovaný” domácí porod, který se v Anglii nazývá freebirth – tedy svobodný porod, a je opodstatněn tím, že “žena přebírá odpovědnost za svůj porod. Pokud žena nechce kontaktovat porodní asistentku, je to její právo tak učinit”****.
Většina žen stejně zvolí porodnici jako nejbezpečnější místo pro svůj porod, ale proč nám vadí možnost volby? Připomínám, že mýtus o nebezpečí není statisticky opodstatněn.
Na závěr, pro ty, co se chystají psát komentáře typu “hazardérka s lidským životem” či “pozavírat do blázince” – prosím si udělejte nejdříve vlastní průzkum, třeba vás výsledky překvapí.
Lilia Khousnoutdinova
*“In England, about 1 baby in 50 is born at home. If you choose to give birth at home, a midwife will support you through your labour. Advantages of giving birth at home include: * you’ll be in familiar surroundings, and you may feel more relaxed and able to cope with your labour * you don’t have to interrupt your labour to go into hospital * if you have other children, you won’t have to leave them * you won’t have to be separated from your partner after the birth * you’re more likely to be looked after by the midwife you got to know during pregnancy” www.nhs.uk
** “Usual Address (if different from place of child’s birth)”
*** Jeden z největších výzkumů v oblasti bezpečí domácích porodů: de Jonge A, van der Goes BY, Ravelli ACJ et al. Perinatal mortality and morbidity in a nationwide cohort of 529 688 low-risk planned home and hospital births. BJOG, [Via online press release, 15 April 2009. Awaiting publication]
****The NMC also provide advice on this issue. Saying: “Free or unassisted birth means a woman giving birth without medical or professional help. In Britain where its popularity is growing, it is legal as long as the birth is not attended or the responsibility for care is assumed or undertaken by an unqualified individual. An unqualified individual is a person who is not a registered doctor or midwife but acts in that capacity during birth. The woman assumes responsibility for her birth, but she may and can have her partner, relative or friend present in a supportive role. A midwife has no right to be at a baby’s birth and if a woman chooses not to contact or engage a midwife that is her right to do so.” www.aims.org.uk