Ta jeho hrozná bývalka

9.4. 202273x0 Komentářů

Věřím, že mnoho žen by za to, aby mohly dostat důvěryhodnou předpověď, zda jejich partner/milenec/milovaný je skutečně „ten pravý“ a zda to «dopadne dobře», daly nevím co.

Nerada posuzuji lidi dle jednoduchých tabulek a věřím, že každý se může změnit. Tedy nenabízím v žádném případě definitivní odpověď.

bývalý partner

Avšak jedna tendence, kterou jsem odpozorovala celkem spolehlivě a bohužel zatím bez výjimek, mi dnes slouží jako nejjednodušší ukazatel, jak vztah s tímto daným mužem (nebo ženou) „dobře“ dopadne.

Za všechno může ona

Jako ženy máme silnou a pro nás často ničivou tendenci svému muži za každou cenu věřit (což je pochopitelné!) a všechny chyby jeho minulosti svádět (k čemuž nás úspěšně často navádí i onen muž) na jeho „hroznou bývalku“. Často je těžké pochopit, že tak skvělý muž mohl skončit s takovou „megerou“! Kolik toho chudák musel vydržet a přežít, jak vděčná by ta mrcha měla být a jak já mu teď ukážu, že vztahy mohou být úplně jiné…To bude ale paráda.

Špatná zpráva – nejspíš nebude.

Nejspolehlivější princip, který znám, je totiž, že:

Co dnes muž říká o své „hrozné bývalce“, bude zítra říkat o mně…

Pokud o ní mluví špatně a chová se k ní bez úcty, s největší pravděpodobností dříve nebo později budu překvapena, jak po všech těch úžasných dnech a nocích může takto mluvit a tak neuctivě se chovat i ke mně.

Respekt, nebo projekce

Zdá se, že buď fungujeme tak, že respektujeme lidi, se kterými jsme sdíleli intimní chvíle a láskyplné doteky, a nebo je využíváme jako projekční plátno pro vznesení obvinění za vše, co se nepovedlo. Narážíme tu samozřejmě na lidskou neochotu přijímat zodpovědnost za své chyby a měnit se.

moje ex

Zpravidla lidé, kteří jsou schopni dobrých, zdravých a úctyplných vztahů, jsou stejně tak schopni úctyplných a přátelských rozchodů.

Zachovávají si na toho druhého dobré vzpomínky a plně nesou svou míru zodpovědnosti za to, že se vztah se „nepovedl“.

Vzájemná úcta

Ve chvíli, kdy potkávám muže, který vzpomíná na svou bývalou ženu s úctou a nedovolí ani nikomu dalšímu v jeho přítomnosti o ní mluvit urážlivě, vím, že jsem narazila na něco zajímavého. Pokud naopak milovaný nabízí za sklenkou vína skvělou hru „pojď si říkat jak hrozná ta Marie (či Lucka nebo Thea) byla“ – vím, že jde o průšvih!

respekt ve vztazích

To neznamená, že mrchy mezi ženami neexistují! Samozřejmě, že ano. Je na světě spousta ublížených mužů i žen, kteří se chovají neetickým způsobem.

Potom je však otázkou, když vím, že bývalka mého milovaného je objektivně neetická osoba, proč si ji tehdy vybral? A tady bych se zamyslela. Nejspíš to nebude úrodná půda pro nádherný vztah.

Ještě to neskončilo

Nemluvím však o případech, kdy milovaný o své bývalce básní, protože vztah s ní ještě ve skutečnosti (minimálně v jeho hlavě) neskončil! To je jiný případ.

Muž, který básní o své bývalé ženě, a je jasné, že při první příležitosti k ní skočí zpět do postele, není muž pro mě.

Zatím nemá prostor na další plnohodnotný vztah, ještě se nachází v tom předchozím. A navíc je velmi pravděpodobné, že pokud jednou definitivně pochopí, že jeho bývalá žena dveře ložnice již navždy zavřela, začne ji obviňovat ze všech 7 hříchů a z úcty ani z básní nezbyde ani náznak.

Tohle má potenciál!

Pokud však žádné zvláštní pouto ani přetrvávající naděje už jasně nejsou ve hře a zároveň muž mluví o své bývalé ženě s úctou – wow! To má potenciál!

Minimálně vím, že i pokud to nedopadne a pohádka se nepodaří, můžu počítat s tím, že i o mně bude mluvit jen s úctou, vzpomínat si na mě se (smutným) úsměvem a třeba v něm dokonce i zachovám blízkého přítele.

Nevěřím na hrozné bývalky

Naše schopnost uctívat své bývalé partnery je velkým odrazem naší vnitřní integrity, schopnosti přebírat zodpovědnost za svůj život, lidské důstojnosti a celistvosti.

vzájemná úcta

Nevěřím tedy moc na „hrozné bývalky“. Často slyším mstivé řeči, na které zpravidla reaguji větou: „Ty sis jí tehdy vybral, líbal si jí, objímal, miloval. Proč potom?

Opravdu byla tak hrozná? A co to potom říká o tobě?“ A pevně zavírám dveře své ložnice.

Neříkám, že nejsou výjimky. Určitě ano! Jen se chci podělit o pravidlo, které zatím v mém osobním životě fungovalo naprosto spolehlivě.

Tento článek volně navazuje na předchozí o ženské nenávisti vůči «té druhé» – a jak ničivá tato tendence je pro všechny zúčastněné, včetně úspěšně vykastrovaného může.

autentické cestování

Lilia Khousnoutdinova

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů