2.8.2016
Dnes je Lammas posvátný pohanský svátek hojnosti a vděčnosti, zasvěcený archetypu Bohyně matky. Zároveň dnes je novoluní ve Lvu, posvátný okamžik pro vypuštění divoké tvořivosti a vytvoření základu pro zářivé úspěchy. Mám doma dva Lvy a hodně důvodů být vděčná za nekonečnou štědrost života. Takže dnešek si zaslouží opravdu výjimečný rituál.
A teď ta praktická stránka: mám tu byt, který je úplně prázdný. Holé stěny, prach všude, venku 40 stupňů (Tunis) a malé dítě. Tak co?
Lammas a novoluní je posvátný čas, ale musí rituál vypadat jako obřad v kostele? A nebo naopak – že by kouzlo mohlo spočívat v každodenních činnostech?
Přiznám se, že mop jsem v rukách neměla, ani nepamatuji. Umýt vlastníma rukama 300m2 pro mě tedy byla opravdu velká katarze. Uvědomit si, že nejsem bezradná, že nepotřebuji žádnou pomoc v domácnosti a že jsem schopna všechno zvládnout sama, když chci – navrtat dokonale alespoň 150 děr a zavěsit celé spektrum všelijakých dekorací a umýt vlastnoručně každý centimetr podlahy.
Cítila jsem dnes, že zrovna tato činnost – úklid (novoluní = čištění) a vytváření krásy v domácnosti (Lammas = hojnost, blahobyt) je nejposvátnější rituál.
Podlahy jsem myla směsí esenciálních olejů a celý den – u každého čistého pruhu, u každého dalšího pověšeného obrazu – jsem zpívala modlitby. Ke konci dne, než jsem padla únavou – jsem zapálila svíčky na oltáři a důsledně vykouřila každý kout bytu kadidlem zakoupeným odpoledne na trhu v Medíně.
Celý být začal zářit, vonět a přímo vyzařovat vděčnost, prosperitu a čistotu.
A že potom rituál musí obnášet nepochopitelné modlitby v lese u oltáře? Samozřejmě že ne!
Posvátnost můžeme přinést, aniž bychom musely doma stavět obrovské svatyně bohyním (I když to je samozřejmě velice pěkné), otázkou je s jakým pocitem, pozorností a záměrem děláme – více méně – COKOLI. Vynášení odpadků může být rituál – velký posvátný rituál očisty, pouštění toho, co mi již neslouží, vzdání holt bohyni stařeně.
A naopak obrovská ceremonie doprovázená milionem pomůcek a manter může být totálně prázdná, pokud pozornost, záměr a pocity nejsou na správném místě.
Tento Lammas za sebe považuji jako jeden z nejlépe oslavených, nejhlubších a nejkrásnějších rituálů, co jsem kdy vykonala. Zároveň cítím, že z cizího bytu jsem vytvořila DOMOV. Každý kout jsem s láskou požehnala a od té doby cítím, že každý kout mne vítá s radostí.
Stěny jsou plné obrázků na správných místech a zároveň jsou požehnané mou písní. Cítím se tu jako doma.
Navíc, zrovna zkrášlování prostoru je pro mne jeden z primárných způsobů, jak uctít a poděkovat za blahobyt, který mám – a jak lépe oslavit Lammas než vděčností za dary?
Posvátnost nosí v sobě a může ji vnášet do všeho kolem. Pojďme častěji uctívat tento náš posvátný archetyp – Domestic Goddess (domácí Bohyně).
Lilia Khousnoutdinova