Moc hodná, nebo mrcha. A co je mezi tím?
Poslední dobou se často zamýšlím nad tím, proč jsou některé úžasné ženy samy. Jsou samostatné, dokážou se o sebe postarat, nezkazí žádnou legraci, jsou otevřené, vědomé, empatické, naslouchající, podporující…
Mnohdy slyším, když ona je tak hodná, nebo „řekl mi, že jsem moc hodná a byl konec“. Opravdu jsou vztahy stále o tom, že je žena buď MOC hodná a nebo mrcha, která má všechno?
Co se skrývá za tím MOC? Jsem na někoho moc hodná. Nechám si všechno líbit? Nemám hranice? Miluji tolik, že sama sebe dám na poslední místo?
Dělám všechno to, co má rád partner a zapomenu sama na sebe, kdo jsem, co cítím…a najednou to nejsem já? Ta kterou si on vybral?
Když to vezmu zase opačně.
Odpověď na toto prostě nelze najít, protože každý máme jinou představu o tom, co pro nás je někdo, kdo je moc hodný, a nebo někdo, kdo je jeho pravý opak. Odpověď můžeme najít jen sami v sobě.
Na kolik milujeme toho druhého a na kolik sebe, abychom zůstaly samy sebou a právě proto se mohli nádherně doplňovat? Protože, když ztratíme samy sebe pro druhého, často kvůli tomu ztratíme právě toho druhého.
To, co na nás ženách je velmi krásné a zajímavé je, že jsme jedinečné a proměnlivé. Nejen díky cykličnosti, ale i díky situacím. Přemýšlely jste už na tím?
Jak skvělé je užít si čas s přáteli. Být sama doma a nemuset nic. Vyrazit nenalíčená do přírody a nebo se naopak hezky obléknout a upravit na společenskou akci.
Kolik tváří vlastně máme? Jsme prostě originální a jedinečné a o tom to je. To je prostě kouzlo.
A že my samy naopak potřebujeme stabilitu, oporu a bezpečí v neměnnosti, a to nám dávají muži.
A když přemýšlím o tom, jak to mám já sama, tak musím říct, že se necítím ani na jednom extrémním pólu. Jen někdy si přijdu úplně normální, obyčejná holka, která pracuje, uklízí… a pak vlastně zjistím, že jsem v něčem jiná. Že to, co dělám mě naplňuje.
Miluji práci s lidmi, kdy se vzájemně můžeme o tolik obohatit. Vést a motivovat je ke změnám v jejich životě, ať už pomocí rituálů nebo jiných technik.
Vyjít z toho, v čem již dál být nechtějí, zpracovat traumata a odstranit vzorce, které zbytečně zatěžují. Mám okolo sebe mnoho úžasných přátel, se kterými se vzájemně inspirujeme na cestě naším životem. A to prostě není obyčejnost a všednost v životě, ale jedinečnost.
Mgr. Miroslava Vokounová Krepčíková
Speciální pedagog, lektorka ženských kruhů, transformačního výcviku a meditací, ředitelka nadačního fondu, zakladatelka projektu Síla ženské energie, průvodce osobním rozvojem, terapiemi (Bachovy esence), rituály, a zároveň provází po energetických místech.
Mým posláním je pomáhat lidem v náročných životních situacích. Učím lidi, jak získat sílu a motivaci řešit své problémy. Baví mě stále hledat a vytvářet nové možnosti, jak úspěšně najít správnou cestu na jejich životním rozcestí. Jsem ta, co věří, že to zvládnete. Mojí vizí a cílem je POMÁHAT LIDEM RŮST A POSOUVAT SE.