Kupala je bohyní vody, očisty a léčení. Jejím svátkem je letní slunovrat, jehož oslavy probíhají 21. června.
Jsem tady, abys ho už konečně nechala být. Smyju z tebe vše, co už nepotřebuješ. Pod nánosy minulosti jen stěží uvidíš přítomnost. A budoucnost? Tu nech zatím být. Tvé představy jsou asi tak reálné jako odraz v hladině jezera. Zafouká vítr, rozvlní se a jsou pryč. Skutečné je jen to, co máš teď. Nejsi v tom šťastná? Tak požádej o pomoc byliny. Já věřím, že dokážeš čarovat. Všechny jsme to kdysi dovedly.
Je vrchol léta, příroda přetéká vláhou a šťavnatostí. Pláčeš? To nevadí. Sůl očistí tvůj vnitřní svět a vytvoří prostor pro něco, co tě nebude tolik pálit. Voda tě zchladí a slunce zahřeje. Jsi na vrcholu. Pořádně se rozhlédni. Co vidíš? A jak se ti ten pohled líbí?
Kupala je bohyní vody, očisty a léčení. Jejím svátkem je letní slunovrat, jehož oslavy probíhají 21. června. Její jméno je odvozeno od slova “koupat se”, ale ne v klasickém, nýbrž v magickém slova smyslu. Ve smyslu očisty a uzdravení. Připomíná nám magický význam vody, který často nacházíme v bájích a pohádkách (mrtvá/živá voda) a v církvi, symbolické požehnání vodou při křtu.
Voda má velkou hloubku, uchovává informace, pojí se na minulost a na naše podvědomí. Když teče, je velmi zdravá a očistná, když stojí, začíná se naopak kazit a může být zdrojem nemocí. Dokonce i řeky jsou považovány za bohyně. Zajímavou skutečností je, že skoro všechny nosí ženská jména.
A proč k letnímu slunovratu náleží bohyně, která je patronkou vody a ne ohně, když se nacházíme na startu léta? Protože právě v tomto bodě je v přírodě přítomno nejvíc vody. Příroda přetéká vlhkostí a šťavnatostí. I lidské tělo je z 55–65 % tvořeno vodou.
V souvislosti s tím si můžeme položit otázku, jak si my samy dopřáváme být “průtočné”, do jaké míry v sobě emoce potlačujeme, nenecháváme jim volný průchod a nedopřáváme si emoční detox.
Spouštěčem jsou totiž rozdílné emoce vyvolané rozdílnými hormony. Pokud je nevyjadřujeme navenek, čekají v nás jako časovaná bomba, až dostanou svůj prostor a způsobují nám nepříjemné pocity.
Kupala má blížence, své dvojče, muže jménem Kupalo, který vystupuje už v příběhu Kostromy. Našel totiž její květinový věnec, který jí bohové strhli z hlavy, když se příliš chvástala. Kupalo nachází věnec v jezeře, a tím pádem je jí zaslíbený. A Kostroma, bohy za svou pýchu potrestána, proměněná a zakletá v Mavku, neustále hledá svou lásku. Každého muže, který vstoupí do jejího prostoru, zatáhne do jezera. Až tam v hlubině zjistí, že to není její vyvolený. Jenže v ten okamžik už je daný muž mrtvý. Ona to však nikdy nevzdá.
Když jsou dvojčata Kupalo a Kupala spolu, ona je ženský princip, vlhkost, voda v zemi, temnota, a on mužský princip slunce, který je právě o letním slunovratu na svém vrcholu plodnosti.
K bohyni Kupale se ženy a dívky v minulosti modlily pro kouzlo a zázrak.
Takové věštění je pak možné i o zimním slunovratu. To se dočítáme například v Erbenově Kytici, kdy jdou sestry před Vánoci věštit budoucnost. Jedna v odrazu hladiny vidí, že umře, a druhá, že se provdá.
On totiž i svět magie a tajemna má svá úskalí a možná ne všechno by mělo být odtajněno.
Mezi atributy této bohyně patří byliny, voda, mušle, vodní řasy a květinové věnce. Jejími barvami jsou nejrůznější odstíny zelené a modré. A možná, že je s ní spojená i tradice házení svatební kytice, což je ve své podstatě taky věštba budoucnosti, protože žena, která ji chytne, se prý do roka a do dne vdá. V minulosti zároveň ženy pletly obrovské věnce, do nichž vplétaly své modlitby a poděkování, pouštěly je po vodě a věnovaly bohyni vody. Rituálně se koupaly a smývaly ze sebe uřknutí, prokletí.
Mezi praktické rituály spojované s létem a bohyní Kupalou patří očistné koupele. Do vody můžeme nasypat rozpustnou sůl, která odplavuje nečistoty. Dokonce i každodenní sprchování je možné proměnit v očistný rituál a představovat si, jak z nás voda smývá veškerý stres a napětí. O pomoc můžeme poprosit přírodu a jít se vykoupat do řeky nebo jezera. Navíc se říká, že když za úplňku okolo letního slunovratu pohlédnete na hladinu jezera, mohl by se tam pro vás objevit důležitý symbolický obraz.
Když pak žena sbírá byliny na dorůstající měsíc, tak by je měla používat za účelem podpory, vymodlení něčeho. A to ať už jde o nový vztah nebo růst vlasů. Cokoli, u čeho chce, aby to rostlo víc a bylo toho víc.
Když žena naopak chce, aby něčeho bylo méně – uzavřít vztah, snížit teplotu – doporučuje se sbírat byliny na ubývající měsíc. Určitě je tedy dobré si poznamenat, kdy kterou bylinku sbírá. Pak si může vařit čaje, vykuřovat prostor nebo si je přidat do zmíněné vany a připravit si bylinkovou lázeň.
Autorky: Klára Ponczová, Lilia Khousnoutdinova
Převzato z: Flowee Červnovou bohyní je Kupala. Rusalka hlubokých vod, symbol očisty a posvěcení
Rituály nás provází po celou lidskou historii, propojují nás s tím, co je větší než my: život, smrt, cykly přírody, cykly vesmíru, smysl naší cesty životem. V knize najdete praktické rady a návody jak rituály provádět.
Zora – za každým stínem musí být světlo
Devana – sebedůvěra a ochrana vlastních hranic
Vesna – znovuzrození a plodnost
Kostroma – ženská krása a přitažlivost
Lada – láska, sexualita a partnerství
Živa – vděčnost, hojnost a mateřství
Roda – rodová linie a úcta k předkům
Mokoš – patronka úrodné půdy a lidských osudů
Swiza – královna na rozcestí a patronka správné volby