Morana – smrt a znovuzrození

7.11. 2023641x0 Komentářů

Morana je patronkou významného listopadového svátku, Dušiček neboli Samhainu. Jejím hlavním tématem je smrt. Smrt ve smyslu znovuzrození a přirozeného koloběhu života. Symbolické znázornění toho, že staré musí odejít, aby vytvořilo prostor pro nové.

Je konec. Teď už víš, že definitivní. Nedýcháš. Už nemá cenu se bránit. Nahořklá chuť rychlých konců, opojná sladkost nových začátků. Strach. Smrt je přeměnou, holčičko. Řekni sbohem, zlob se, vztekej a křič, ale mně se nevyhneš! Podám ti svou kostlivou ruku a stáhnu tě s sebou pod zem. Jsem tíha i lehkost. Lehkost duše a tíha těla zasypaného vlhkou hlínou.

Pohlédni mi do očí a nalezni v nich svou nejhlubší podstatu. Svou pravdu. Svou víru. Své hodnoty.

Kým tam uvnitř skutečně jsi? Jak hlasitě umíš křičet? Můj stín tě bude pronásledovat, dokud se mi nepostavíš a dokud mi se vztyčenou hlavou nepohlédneš zpříma do očí.

Bude tě pronásledovat, dokud nahlas nevyslovíš své jméno a nedostaneš ze sebe vše, co k němu patří.

Přicházím jako poslední a říkám, že už stačí. Pohlédni do očí vlastnímu vrahovi a rozpoznej v něm sebe. Jsi svobodná. Temnota mizí, tak už pojď. Tam nahoře budu tvou vzpomínkou na období chaosu. Ten chaos už skončil. Tak tohle jsem JÁ. A tak trochu i ty: Říkají mi Morana.

Královna Dušiček

Morana, smrtka, je patronkou významného listopadového svátku Dušiček neboli Samhainu. Jejím hlavním tématem je smrt. Smrt ve smyslu znovuzrození a přirozeného koloběhu života. Symbolické znázornění toho, že staré musí odejít, aby vytvořilo prostor pro nové. Stejně tak jako musí listí na podzim opadat a shnít, aby vytvořilo živnou půdu pro nová semínka.

Venku je čím dál tím větší tma, celá příroda umírá a připravuje se na zimu. Říká se, že závoj mezi světem živých a mrtvých je v tomto období nejtenčí. Tradují se pověry, že se duší zemřelých můžeme téměř dotknout a zaslechnout jejich hlasy.

Z pomyslné druhé strany závoje můžeme naslouchat subtilním informacím z druhého břehu.

Právě v tento čas se naši předci intenzivně věnovali věštění. Zároveň nastává ideální čas pro vzpomínku na naše blízké zesnulé. Můžeme vyrazit je navštívit na místa jejich posledního odpočinku a znovu se s nimi pokusit navázat kontakt.

Jsou součástí našich rodů a jejich vliv na naše životy může být silnější, než si myslíme.

Nechat odejít

Morana je patronkou období, kdy bychom měli pomyslně nechat odejít vše staré a nepotřebné. Propustit ze svého života to, co už nefunguje. Morana, bohyně smrti, je pak tou, která kolem nás krouží s nabroušenou kosou. Tou, která je schopna zabít, aby vytvořila prostor pro nově příchozí život.

Někdy je zobrazována jako stará, ošklivá babizna, jindy jako krásná, svůdná žena s alabastrovou pletí, oděná od hlavy až k patě v černé. Někdy půl na půl. To proto, aby nám připomínala, že život a smrt jsou pouze dvě stránky téže mince. A že smrt je nezbytná k tomu, aby se mohl zrodit nový život.

Morana je patronkou všech životních situací, kdy máme pocit, že ztrácíme pevnou půdu pod nohama. A právě ve chvílích, kdy nemáme situaci pod kontrolou, je nejvíc potřeba odevzdat se a důvěřovat procesu. Jen díky velké ztrátě se v našem životě může otevřít prostor pro něco nového, pro nás vhodnějšího.

Smrt a očista

V naší kultuře je smrt obecně vnímána jako něco nepřijatelného. Často se tváříme, že neexistuje, a snažíme se držet si ji pěkně od těla. Abychom nemuseli osobně doprovázet ty, kteří umírají, a mohli tak snáze zapomínat na vlastní smrtelnost. Jak říká Dalajláma: „Západní člověk žije tak, jako kdyby nikdy neměl umřít. A když umírá, tak zjišťuje, že vlastně nikdy nežil.“

Dušičky byly našimi předky vnímány jako bod zlomu. Starý rok umíral, aby se nový mohl zrodit.

V naší kultuře oceňujeme spíše charakteristiky spojené s obdobím jara, jako je tvořivost, rychlý růst, nové začátky, sexualita, mládí a plodnost. Naopak odpočinek, zpomalení, důvěra a smrt, to jsou věci, které s nadšením nepřijímáme.

Bohyně Morana vytváří v našich životech prostor pro nové věci, vede nás k prohloubení víry v život a v to, že vše, co se děje, má nějaký důvod, který většinou pochopíme až zpětně.

Zároveň nám klepe na rameno a přináší zprávu, že nejsme nesmrtelní. Každý dotek, každý úsměv, každá hodina života je dar, který tady už zítra být nemusí. Morana netoleruje odkládání věcí a připomíná nám, že smrt může přijít kdykoli. Mít smrt na paměti nás nemusí vést k tragickým depresím, ale k projevům vděčnosti, pocitu plnosti, opravdové pozornosti a přítomnosti v každém okamžiku.

Bohyně pravdy

Morana je nekompromisní bohyní pravdy. Nastal čas položit si otázku, co mi v mém životě již neslouží, a pravdivě si na ni odpovědět. Naučit se pouštět věci s lehkostí a vydat se vstříc něčemu novému. Morana je tou, ke které se můžeme pomodlit, když je toho na nás moc a nemůžeme se rozhodnout, co nechat odejít.

O podporu ji můžeme požádat v obdobích, kdy se zuby nehty držíme starého známého, vztahů, práce, věcí nebo míst, i když už nám nevyhovují. Morana poukazuje na to, co v našich životech již zemřelo a zaslouží si odejít.

Autorky: Klára Ponczová, Lilia Khousnoutdinova

Převzato z: Flowee Listopadu vládne Morana. Bohyně smrti a znovuzrození

Kniha Novodobé ženské rituály

Rituály nás provází po celou lidskou historii, propojují nás s tím, co je větší než my: život, smrt, cykly přírody, cykly vesmíru, smysl naší cesty životem. V knize najdete praktické rady a návody jak rituály provádět.