Rituál je pozastavení se, vědomé vytvoření posvátného prostoru a jasného záměru, uctění mezníků na naší cestě. Může dodat jasnost a jistotu, vytvořit prostor pro uvolnění potlačených emocí, upevnit, nebo v úctě rozvázat svazek. Osobně cítím, že rituály dodávají sebeúctu. Když uctíváme vlastní cestu, uctíváme sebe a uctíváme život.
Věřím, že v životě ženy je mnoho klíčových okamžiků, které si zaslouží zvláštní oslavu. Svatba (ale i rozvod), narození dítěte, smrt. Můžeme použít vlastní fantazii, abychom zpestřily uvedenou nabídku způsobů, jak uctít tyto mezníky na naší ženské cestě. Přechodové rituály, iniciace spojené s ženským tělem.
Můžete se inspirovat pradávnými rituály domorodých kmenů indiánů, novodobých kněžek, anebo se zaposlouchat do vlastních potřeb a vytvořit si rituál, který bude dokonale odpovídat vaší vnitřní touze.
Oslavy změny ročních období, staré keltské (nebo jakékoliv jiné) svátky – Beltane, Imbolc, Lammas, poskytují ženě prostor pro to, aby uctila měnící se přírodu, koloběh života, napojila se na roční období a poděkovala za bohatou úrodu.
Jsou to také příležitosti, proč se sejít v kruhu žen a nahlas se radovat, tancovat a čarovat.
Důvodů je spousta. Stačí se odhodlat, a každá žena může vytvořit nádhernou oslavu pro sebe, svoji rodinu a přátele.
Existuje nespočet způsobů, jak udělat krásný rituál. Toto je pouze inspirace, kostra, nápad. Základ, který můžete a nemusíte použít. Můžete jej upravit dle sebe, podle situace a přání všech zúčastněných. Tato forma vychází z avalonské tradice, ale také z mnoha jiných tradic. Líbí se mi, jelikož je jednoduchá, poskytuje pevnou strukturu, ale zároveň se dá přizpůsobit téměř jakékoliv situaci.
Může to být osnova pro svatební obřad – „handfasting“ (svazování rukou) nebo požehnání narozenému dítěti, rozloučení na poslední cestě, požehnání projektu, poděkování…Seznam je dlouhý. Jednoduše jakákoliv událost, kterou chcete výjimečně zdůraznit. Ať už několikadenní svatbou, nebo pětiminutovým rituálem na zahradě.
Je však dobré připravit prostor, kde se bude konat, ještě před jeho začátkem.
Je dobré prostor nejdříve očistit – nejprve fyzicky, poté třeba i pomocí šalvěje, kadidla, bylin, zvuků – jakýmkoliv způsobem, který pro vás znamená očistu a požehnání.
Můžete prostor příslušně ozdobit. Použijte například čerstvé květiny, barevné ubrusy a symbolické předměty, případně postavte oltář, kde budete mít připraveny všechny pomůcky nutné pro rituál.
Je dobré vše promyslet a připravit dopředu, ale zároveň nechat volný prostor pro inspiraci a spontánnost během rituálu. Každý rituál můžeme začít modlitbou, přivoláváním archetypů, o jejichž požehnání prosíme – může to být například matka bohyně, bůh, vaši šamanští spojenci, andělé, vaši předkové. Potom přivítáme všechny zúčastněné a vysvětlíme záměr rituálu.
Rituálem nás provázejí živly. Většinou začínáme vzduchem (očista) a končíme zemí (uzemnění).
Praktická inspirace: zapálíme kadidlo, bylinné směsi nebo vonné tyčinky, a vějířem, pírkem nebo rukou očistíme kouřem.
Příklad: novomanželé se postaví vedle sebe a kněžka je očistí kouřem se slovy:
„Posvátný kouř očišťuje minulost, pocity viny a obviňování, všechno, co brání lásce, aby mohla volně plynout. Pouštíme vše, co nás omezuje, vše, co už nepotřebujeme.
Rozpouštíme svazky z minulosti, které nás drží a svazují. Odevzdáváme svoje strachy a nejistoty.“
Zapálíme svíčky, nebo oheň. Můžeme v ohni spalovat to, co již nepotřebujeme (i fyzicky) – např. napsat na papír seznam vlastností a spálit ho. Nebo si naopak zapálit oheň na podporu zvoleného účelu – například: „Ať v našich vztazích vždy plane láska a vášeň, a zahřívá všechno kolem.“
Příklad: Novomanželé zapalují několik svíček a u každé nahlas prohlašují: „Zapaluji plamen úspěchu a hojnosti, zapaluji plamen transformace, zapaluji plamen lásky.“ Případně mohou svíčky zapalovat a nahlas jim žehnat jejich příbuzní a přátelé.
Požehnáme kapkami vody, umyjeme se (ruce, nohy nebo celé tělo), nebo můžeme pronášet sliby nad pohárem a následně vodu z poháru vypít.
Příklady: Dívce, jejíž menarché oslavujeme, umyjí ostatní ženy ruce a nohy, zatímco nahlas pronášejí požehnání.
Novomanželé společně drží pohár plný vody (nebo vína) a dávají si vzájemné sliby („budu tě respektovat a podporovat, budu stát po tvém boku…“) a následně obsah poháru společně vypijí jako symbolické přijetí slibu.
Malování symbolů na tělo (např. okrem), svazování rukou, pohřbívání kamenů a jiných darů zemi, políbení země, rituální svačina na uzemnění, dávání darů.
Příklady: Dívce, jejíž menarche oslavujeme, malují přítomné ženy na celé tělo (a obzvlášť na podbřišek) posvátné symboly. Novomanželům kněžka rituálně svazuje ruce („hand–fasting“), zatímco jim žehná a následně je prohlásí za manžele. Dítěti, jež vítáme na svět, všechny zúčastněné darují symbolické dárky a vysvětlují jejich význam.
Na konci každého rituálu je dobré poděkovat – jak archetypům, které jste přivolávaly na začátku, tak všem přítomným a místu, kde se rituál prováděl. Pokud je to vhodné, může následovat hostina pro uzemnění a oslava. Toto je samozřejmě jen základní „kostra rituálu“. Můžete ji totiž obohatit, upravit a zpestřit dle vlastních potřeb. Je to krásné hrací pole pro naši tvořivost, nejsou zde žádná pevná pravidla.
Použijte svou intuici! Věřím, že každá žena v sobě nese archetyp kněžky a když si to dovolí, je schopna vytvořit neuvěřitelný, živý a silný rituál, jde-li do toho upřímně a s láskou. Důležitý je záměr a vděčnost.
Věřím, že rituál vedený ze srdce je vždy silnější než i ten nejlépe naplánovaný, který si kněžka čte z papíru. A nebojte se! U prvních pokusů se vám možná budou třást ruce, ale časem si to začnete užívat jako posvátnou kreativní hru.
Více inspirace můžete najít v knize Novodobé ženské rituály: praktická příručka ceremonialistky.
Lilia Khousnoutdinova