Vesna je ztělesněním jara. Můžeme si ji představit jako polonahou, usměvavou ženu s květy ve vlasech. Přináší nekompromisní optimismus a příval nové energie.
Přicházím v den jarní rovnodennosti, v okamžiku, kdy jsou si na jediný moment den s nocí rovni. Jenže rovnováha trvá jen vteřinu a v mžiku je pryč. Ale teď mám navrch já, temnoto! Vrací se světlo. Přírodo, vstávej! Jsem světlou sestrou Morany, miláčkem Boha Peruna.
Půl roku jsem prospala. Nemůžete se mi divit, že mám teď tolik, tolik energie! Ani se mě nepokoušejte zastavit, přináším život. Vždyť co může být víc. Jen si zkuste udržet listy ve větvích a trávu pod zemí. V hladině jezera vidím svůj odraz. Proboha! Tohle, že jsem já?! Dosud jsem netušila, že jsem tak… krásná? Pomalu, ale jistě dozrávám.
Procházím zdánlivě mrtvou krajinou a vybarvuji svět. Dotknu se stromu a na jeho větvích vyraší první zelené lístky. Přestaňme povídat a začněme konat!
Tak tohle jsem JÁ. A tak trochu i ty. Mé jméno je Vesna.
Vesna je bohyní jara. Definitivním vítězstvím světla nad temnotou. Neuhasitelnou odvahou realizovat své plány v hmotném světě. Ztělesněním probouzející se plodnosti a neutuchající energie.
Vesna vstupuje do našich životů v březnu, v den jarní rovnodennosti. Je spojována s obdobím jara a velikonočními svátky. Jejími hlavními tématy jsou plodnost, odvaha a rovnováha.
Rovnováha jako bod. Zlomek vteřiny. Protože potom se opět převáží a my musíme znovu vyvažovat. Alespoň pro teď však spolu s příchodem Vesny v přírodním koloběhu života světlá strana zvítězila.
Den jarní rovnodennosti byl pro naše předky důležitým milníkem. Byl to den, kdy světlo a teplo definitivně vyhrálo nad tmou a zimou. A spolu s tím vyhráli svůj boj o přežití i naši předkové.
Bujaré oslavy příchodu jara doprovázelo zapalování ohňů, čímž lidé uctívali teplo a životodárné slunce. Světlá část roku byla zpět. Oslavy byly spojené s pečením placek a chlebů. Lidé věděli, že letos nad zimou zvítězili, a tak mohli s klidem na duši zpracovat poslední zbytky zásob.
Vesna má svůj protipól v bohyni Oseň, která je bohyní podzimu. Vesna je tou, která přináší hřejivý impuls a díky jejímu doteku vyraší listí ven z větviček a životodárná míza začne kolovat v útrobách stromů.
Neviditelná síla přírody se opět manifestuje v prostoru. Pozorujeme lístky, které si prorážejí cestu ke světlu a definitivně nám tím oznamují: Je tady jaro.
Oseň je Vesniným opakem, totiž tou, která listy před příchodem zimy života zbaví a nechá je opadnout.
Mezi tradiční symboly velikonočních svátků patří červené vejce, které značí příslib nového života. Červená je barvou plodnosti. Veškerá ženská ve vnějším světě projevená plodnost souvisí právě s rudou barvou (menstruace, porod).
Co se týká symboliky vejce, pak zde hovoříme o fyzickém, existujícím vejci, ale ještě ne o úrodě, o tom, co z něj vzejde. Vejce samozřejmě potřebuje spoustu podmínek k tomu, aby se z něj něco vylíhlo, ale kuřátko ve své rané podobě už fakticky existuje.
Můžeme si všimnout lingvistické souvislosti. Velikonoce byly svátkem bohyně Ostary (anglicky Easter, německy Ostern), zároveň zde vidíme slovo estrogen, tedy ženský pohlavní hormon. Plodnost.
Když si pak vezmeme pomlázku, tak ta je také o plodnosti, symbolizuje falus (penis). Muž proutkem vyšlehá ženu a ta mu za to dá vajíčko.
Dalším symbolem plodnosti je zajíc, o kterém je známo, že se rozmnožuje neuvěřitelně snadno a rychle.
Na jaře mohly ženy opět relativně bezpečně rodit, aniž by jejich dětem hrozilo bezprostřední umrznutí. V minulosti bylo totiž rození v zimě velice náročné a rizikové. Žena postrádala živiny, hlavně v poporodním období, kdy její tělo vytvářelo mléko.
Když pak žena porodila miminko až na jaře, mělo dostatek času na to, aby přes léto nabralo sílu a do zimního období vstupovalo silné a odolné.
K Vesně patří všechny velikonoční rituály, dále pečení chleba, placek a rozdělávání ohňů. Pálení Morany a oslavy světla. Z těch novodobých pak jarní úklid.
Můžeme otevřít všechna okna dokořán a pořádně uklidit. Vše, co už nám neslouží, dát pryč. Pustit jaro do svého života i domova, ostříhat se, protřídit šatník. Konečně můžeme schovat zimní věci, zazimovat kabáty a vytáhnout šaty.
Vesna symbolizuje reálný první krok. Posouváme se od impulsu k činu. Zvednu telefon a někam zavolám. Už jenom nepřemýšlím o tom, že změním práci, ale jdu na pohovor. Přihlásím se do soutěže. Přestávám o věcech pouze snít. Sice ještě nesklízíme zralé plody velkých úspěchů, ale třeba první úspěšný prodej online, malý úspěch.
Vesna oplývá velikou odvahou. Tak velkou, že se všeho pustí a udělá v realitě to, co opravdu chce. Žena, která už není mladou nezkušenou dívkou, ale ještě pořád se cítí neporazitelná.
Má před sebou mnoho let, mnoho energie a věří, že všechno zvládne. Že zachrání všechna ta nebohá zvířata a změní svět k lepšímu.
Pro Vesnu je typická zelená, žlutozelená barva, případně vzory znázorňující listy. Domů si můžete přinést čerstvé jarní květiny nebo rašící ratolesti a ozdobte je barevnými pentlemi. O Velikonocích upéct mazanec a nabarvit vajíčka. Zameditovat si nad tématem rovnováhy a taky nad tím, jak se vám ji daří v životě udržovat a kdy u vás která strana převažuje.
Vesna je celistvá, muže zatím příliš neřeší, ale už se v ní probouzejí hormony. Stejně jako začíná životodárná míza kolovat ve stromech. Vesna se otevírá přijetí vlastní ženskosti. Už to není 13tiletá, nezralá dívka, ale dvacetiletá slečna, mladá žena, která si začíná být plně vědoma své krásy.
Tak už přestaň váhat a začni realizovat to, o čem ses dosud odvažovala pouze snít. Světlo porazilo temnotu. Jsi připravena vládnout.
Autorky: Klára Ponczová, Lilia Khousnoutdinova
Převzato z: Flowee Březnu vládne Vesna. Líbezná slovanská bohyně znovuzrození a plodnosti
Rituály nás provází po celou lidskou historii, propojují nás s tím, co je větší než my: život, smrt, cykly přírody, cykly vesmíru, smysl naší cesty životem. V knize najdete praktické rady a návody jak rituály provádět.
Zora – za každým stínem musí být světlo
Devana – sebedůvěra a ochrana vlastních hranic
Kostroma – ženská krása a přitažlivost
Lada – láska, sexualita a partnerství
Živa – vděčnost, hojnost a mateřství
Roda – rodová linie a úcta k předkům
Mokoš – patronka úrodné půdy a lidských osudů
Swiza – královna na rozcestí a patronka správné volby