S dítětem do Santiaga 3.díl

25.4. 2022695x0 Komentářů

Den 4 – Následuj své srdce

Dnes jsem si dala za úkol, že budu co nejvíce trpělivá a hodná na Lea. Vůbec mě tedy nepřekvapilo, že se choval mnohem lépe než předchozí dny! Nic není zadarmo. Holky z vesnice to v našem příběhu dotáhly až do titulu „Lady Beatrice of the Dragon Order of Fire magic“ a „Lady Joanna of Thunder dedicated to HM the Dragon Queen“.

Vyhrála jsem celkem 28 vymyšlených bitev. Sama nesu čestné jméno Lady Violetta a dostala jsem za noblesní boje Snake Skin armour. Ještěže ho skutečně nemusím táhnout na sobě!

cestování s dětmi

Moje special magic jsou údajně byliny. A tedy, aby pohádka měla aspoň nějaké reálné souvislosti, učíme se po cestě základy bylin.

Máme též vybrané jména pro potenciální sestřičku. Zatím do zálohy. Nemyslím si, že jsem těhotná. Jen to bylo dobré téma aspoň na 30 minut.

Jsem tvrdohlavá

Obecně, dnešek byl za odměnu. Šli jsme převážně lesem, obklopeni omamnou vůní květů a stromů, hodně ve stínu, a – to podstatné – převážně z kopce. I když voda samozřejmě došla znovu. Tentokrát ale kolem nebyly další domy. Trasa byla skoro stejně dlouhá, ale v porovnání se včerejším peklem se mi zdá aspoň poloviční. Už vím, že prvních 10 km dáme bez problémů. Potom to začíná být těžké…

Začínám být nemocná, mám rýmu. Mám hodně pohmožděné nohy a nehezky se mi ozývá koleno. Paradoxně mám meniskus rozbitý v levém. Ne vše je ale logické.

cestování s dětmi

Třeba to, že Leo skáče jak králíček Duracel i večer, když já ležím mrtvá. Jak je to možné??

Už několikrát mi bylo dnes řečeno, že si přece můžu objednat nosiče. Já si ale ty naše věci chci donést sama. Jsem tvrdohlavá. Ať je to poctivé.

Ať žijí ubytovny

I proto dnes konečně spíme v ubytovně. Sice stojí stejně jako hotel, ale je máme tu hezký pocit pospolitosti s dalšími poutníky, pěkné suvenýry k prodeji (i když já do Santiaga už nepřibírám do batohu ani gram) a paní správkyně se chtějí s Leem tisíckrát vyfotit. Jeho to baví. Taky si poprvé můžu v klidu vyprat a jsou tu k dispozici jednorázové žiletky! Ať žijí ubytovny…

cestování

Zítra jdeme do Santiaga. Posledních 15 km. Docela je mi líto, že to končí, i když kolena se radují! Mám zarezervované dvě noci na různých „zámeckých“ místech.

Katolickou „ubytovnu“ za 10.000 Kč na noc jsem nakonec zamítla, ale něco krásného a zámeckého si určitě zasloužíme. Pokud dojdeme.

Láska a příběhy

Připíjíme na buen camino. Čeká mne Santiago. A potom návrat domu, kde mne čekají další dobrodružství. A hlavně – láska.

Našla jsem dnes jeden z ukazatelů na cestě, kde pod mušlí bylo srdce a šipka.

Ve finále to jediné, co má smysl následovat, je srdce.

Co nám zbude až „dojdeme“ celou cestu životem? Co bude důležité? Láska a příběhy…Čehož mám k životě požehnaně, a za což děkuji s každým krokem.

Vlastní vision quest

A už se těším, až budu kráčet ne Camino, ale po střepech skla. Hned po návratu totiž chystám Goddess Glass walk – možná paradoxně pomáhá uvěřit moudrosti těla a probudit intuici, zpracovat emoce. Máme tam i noční vision quest. Mám pocit, že jsem dobře připravena. Svůj vision quest jsem tady na camino podnikla myslím poctivě.

PS : Dnes jsem nám pořídila pořádné tyče na chození. Krásné, s mušlí. Dělají mi radost každým krokem.. A navíc fakt pomáhají. Mně. Leovi moc ne. Sice trvá na tom, že ano, ale v praxi ji jenom nese.

Další části:

S dítětem do Santiaga 1. díl

S dítětem do Santiaga 2. díl

S dítětem do Santiaga 4. díl

S dítětem do Santiaga 5. díl

Bueno camino – konec je nový začátek

Lilia Khousnoutdinova

Lilia Khousnoutdinova

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů