Beltane – velká oslava lásky
„Byl pozdní večer – první máj, večerní máj, byl lásky čas.“
Beltane je snad nejznámějším pohanským svátkem vůbec. Slaví se v noci z 30. dubna na 1. května (podle některých tradic z 1. na 2. května) a je oslavou lásky, partnerství, sexuality, smyslnosti a plodnosti. Je to čas, kdy v se přírodě začínají párovat zvířata a i lidé podléhají omamné vůni jara a probouzejí se ze zimní letargie. Beltane je svátkem Bohyně Rhiannon, která představuje archetyp milenky.
Podle kola roku nabývá Bohyně čtyř podob, které odrážejí čtyři stádia života ženy – Panna (Dívka), Milenka, Matka a Stařena. Beltanu kraluje právě milenka.
Je to tedy svátek, který věnujeme hlučným oslavám, zapalujeme ohně (symbol úplného probuzení přírody po zimním spánku) a hlavně milování se.
Na jednu noc
Jeden ze zvyků kolem Beltanu byl, že si na jednu noc mohli muži a ženy sundat snubní prsteny a užívat si lásku nezávazně s tím, kým chtěli. Milovali se nejčastěji v polích a partnera nemuseli ani znát. Často nosili zvířecí masky. Tento rituál byl chápán jako poděkování přírodě za její plodnost a údajně pomáhal zajistit dobrou úrodu.
Můžeme se zamyslet nad tím, zda taková forma “legalizace” nevěry na jednu noc v roce by nenapomohla snížit dnešní počet rozvodů.
Mimochodem, děti počaté na Beltane se považovaly za posvátný dar Boha/Bohyně, a protože měly nejasné otcovství, starala se o ně společně celá komunita (vesnice).
Jak můžeme oslavit Beltane? Oheň, krásné šaty, květy ve vlasech, láskyplné chování…cokoliv, co vyvolává pocit lásky, pocit štěstí, co dělá radost. Oslava Beltanu je naše poděkování za lásku, za náš život, za naše tělo, za vše, co nás činí šťastnými.
Bohyně RHIANNON – bohyně lásky
Bohyně, která se pojí s Beltanem, je Rhiannon. Mladá, krásná, svobodná a svůdná. Je královnou podsvětí a cestuje mezi světy na svém bílém koni. Její doba nastává, když vše na světě vykvétá a myšlenky se zaměřují na lásku. Její příběh začíná ve chvíli, kdy Lord Pwyll odpočíval se svými muži na kouzelném svahu.
Rhiannon projížděla kolem na své bílé klisně (ráda si ji představuji, jak jezdí nahá jako Lady Godiva). Lord Pwyll byl natolik okouzlen její nesmírnou krásou, že vyslal své muže, aby ji dohonili.
Jeho muži to však nedokázali. Lord Pwyll vyslal další jezdce, ale ačkoliv se zdálo, že Rhiannon cestuje pomalu, nikdo ji nedokázal dostihnout. Nakonec se za ní Lord Pwyll vydal sám, ale ani na svém nejlepším hřebci jí nestačil. Když pod ním jeho kůň téměř padl vyčerpáním, Lord Pwyll se vzdal a zavolal: „Paní, prosím, zastavte pro toho, kterého milujete nejvíce!“ Rhiannon se zastavila a řekla:
„Pro vašeho koně by bývalo lepší, kdybyste na mě zavolal dříve.“
Rhiannon mu pak vysvětlí, že si ho vybrala za manžela. Lord Pwyll je překvapen a šťasten.
Rhiannon je zkrátka bohyně, která se miluje tam, kde si to usmyslí. Je svobodná a mocná. Iniciátorka, divoká koňská bohyně, instinktivní a nezkrotná. Jejími zvířaty jsou bílá klisna a zpěvné ptactvo. Jejím stromem je hloh a symbolem hřeben a zrcadlo. Její barva je červená.
Bohyně LADA
Lada je slovanskou bohyní lásky, krásy, smyslnosti, harmonie a souladu. Je jí zasvěcen měsíc květen. Jejím posvátným stromem je lípa. Byla jí přisuzována dvě holoubátka, která byla údajně zapřažena do jejího vozu. Je bohyní jara a léta, světlé poloviny roku. Během temné poloviny roku přebývá v podsvětí. Traduje se, že ožívá a vychází z podsvětí o jarní rovnodennosti a na rovnodennost podzimní opět umírá. Střídá se tak o vládu nad zemí se svojí temnou sestrou Moranou.
Traduje se, že chrámy bohyně Lady stávaly v moravském Děvíně, Olomouci, Brně a slovenské Nitře. V jejích chrámech prý bývaly vychovávány sbory dívek. V našem novodobém slovanském Kole roku spojujeme Ladu se svátkem lásky: prvním májem, Beltanem. Na Ladu se obracíme jako na vládkyni lásky, vášně, souladu a harmonie.
Další svátky kola roku najdete zde:
Litha, Lammas, Mabon, Samhain, Yule, Imbolc, Ostara
Lilia Khousnoutdinova
