Lammas – Archetyp Matky
Období Lammas představuje polovinu cesty mezi letním slunovratem a podzimní rovnodenností. Slavíme ho mezi 31. červencem a 2. srpnem, v období kukuřičné sklizně. Název Lammas pochází z Lugh nasadh – ‚Oslavy Lugh‘ nebo také Llew, kdy se pomocí rituálů přivolávala dobrá úroda pro příští sklizeň.
Plodnost, hojnost, blahobyt
Lammas je čas oslavy plodnosti Bohyně Matky a darů jejího těla – Země. Pro Kelty to byla hostina zasvěcená bohyni Anu Danaa, mateřské bohyni, Madron, Arianrhod, také nazývanou Ker.
Lammas je svátek jejího kmenového shromáždění, oslav a hodů. Čas svatebních obřadů a smluvních ujednání mezi různými kmeny.
Je čas sklidit to, co vyrostlo ze semen, které jsme dříve zaseli, čas hojnosti a blahobytu, kdy rostliny dozrály na polích zasvěcených Velké matce zrna. Jsme naplněni vděčností za dary zrna, které nám byly darovány před mnoha tisíci lety. Vzpomínáme, jak Matka Bohyně transformovala životy našich předků.
V tento čas vzdáváme hold našim matkám a sdílíme lásku vůči Ker jako velké archetypální Matce.
Bohyně KER – bohyně země a hojnosti
Můžeme si představit Ker, jak sedí v krásném slunečním svitu v kruhu obilí, jednom z kouzelných, tajemných symbolů její hluboké potřeby s námi komunikovat. Je plná, zralá a krásně těhotná, vše kolem ní čiší hojností.
Její vlasy jsou zlaté, husté a bohaté, její kůže září. Její ňadra jsou plná a chtějí se vzedmout. Její bříško ji ukazuje na pokraji zrození.
Jelen ji ochraňuje, stejně jako její posvátná bílá laň a dva koloušci, kteří leží v obilí. Za ní je vidět Silbury Hill, mocný symbol Matky na posvátné pláni v Avenbury. Kruh obilí, který se zformoval těsně před Lammas 2007, je vidět ve vzdálených polích. Keřina zvířata jsou rohatá: jsou to jeleni, krávy, kozy, ovce. Její strom je jasan a jejími symboly jsou tkalcovský stav a kyvadlo. Její barva je žlutá.
Bohyně Živa
Bohyně země, úrody, sytosti a hojnosti, partnerka boha Velese, rohatého boha podsvětí. Veles ztělesňuje plodivou sílu, na které závisí rozmnožování dobytka. Spolu s Živou tvoří dvojici symbolizující život a smrt. Živa díky svému spojení s Velesem ví, jak je smrt spojená s pokračováním života.
Živu si můžeme představit jako krásnou zralou ženu s letními květy a klasy v náručí. Bývá zobrazována s velkými prsy a boky, znaky její plodné síly a schopnosti rodit. Její atributy jsou klasy, mléko a vše spjaté s úrodou. Živa je také síla, která proudí ve všem živém, která vše oživuje. Síla Živy je v zemi, rostlinách, stromech, zvířatech i lidech.
Největší sílu má Živa v létě, kdy všechny stromy plodí a slunce hřeje a dává život.
Bohyni Živu přivoláváme ve chvíli, kdy se cítíme slabí, unavení a potřebujeme v sobě probudit životní energii.
Nejlépe se se silou Živy propojíme v letní přírodě. Živa je matkou plodnosti, a tak probouzí mateřskou energii. Dává požehnání pro plození dětí i plodnost polí.
S bohyní Živou a s létem se pojí svátky oslavující hojnost úrody a sklizně: Dožínky. Jedním z dávných rituálů období Živy bylo požehnání polí skrze živly: na konci žní byla vytvořena slaměná gura, která byla roztrhána a vhozena do vody pro dostatek vláhy, do ohně pro dostatek tepla, nebo rozházena po poli pro dobrou úrodu a plodnost.
Další svátky kola roku najdete zde: Mabon, Samhain, Yule, Imbolc, Ostara, Beltane, Litha
Lilia Khousnoutdinova
