Imbolc je svátek, který se slaví 1 února. Je zasvěcen mladé Bohyni-Dívce, bohyni Brigit. Je to oslava naděje – příslibu, že život bude pokračovat. Kdysi dávno záviselo přežití zemědělských společenství v tomto drsném zimním období pouze na mléku krav, které o Imbolcu začínaly rodit telata. Teplé bílé mléko je tedy symbolem Brigit a zároveň symbolem naděje.
O Imbolcu se tradičně vykonávají rituály očisty, například koupání v ledové vodě. Můžeme však použít i méně drsné způsoby, třeba teplou bylinkovou koupel. Dobré je očistit dům – udělat důkladný úklid, probrat staré věci a vyhodit (nebo věnovat) to, co už nepoužíváme.
Cílem je očistit prostor a vpustit do něj esenci mladé, energické, krásné bohyně Brigit, která probouzí zemi z dlouhého zimního spánku.
V noci z 31. ledna na 1. února tradičně zapalujeme bílé svíčky a chodíme s nimi po domě a s modlitbou „vnášíme světlo“ (fyzicky i metaforicky) do každého pokoje.
Brigit je nejmladší ze všech bohyní novodobého keltského Kola roku. Je to takzvaná Triple Goddess – bohyně, která má tři podoby. Je patronkou léčitelství, kovářství a umění. O Imbolcu je tedy vhodné provozovat jakékoliv rituály spojené s léčbou a léčitelstvím. Můžeme požádat Brigit o pomoc a požehnání, aby nás provedla po cestě k uzdravení. Rovněž můžeme malovat, tancovat, zpívat a psát básně, abychom oslavily tuto bohyni inspirace.
Bohyně Brigit je oslavována především v severozápadní části Británie. Brighid, Bridget, Bride, Bridie a Brighde jsou různá jména této prastaré, původně irské bohyně.
Je jí vzdáván hold během Hodovních dní (které jsou dodnes dodržovány Brigadinskými jeptiškami, které opatrují její oheň v Kildare), kdy je zobrazována ve svém aspektu Panny.
Je to bohyně Ohně a náleží jí oheň inspirace.
Kolem její hole se svíjí posvátný had, který se během noci Imbolc probouzí ze zimního spánku. Tento had je starý symbol regenerace a léčení (viz symbol mnoha zdravotních organizací – had svinutý okolo hole, meče nebo kříže).)
Brighid k nám připlouvá na své labuti po svém posvátném prameni. Má na sobě překrásnou bílou róbu. Jejími zvířaty jsou labutě, hadi, krávy a vlci. Jejím stromem je vrba a symbolem vřeteno a kolovrat. Její barva je tradičně bílá.
Zora je slovanská bohyně úsvitu, nových začátků, krásy, „Nebeská nevěsta“, jasná panna. V širším významu také jitřní a večerní hvězda, která se ráno zjevuje jako Jitřenka a večer jako Večernice. V ruské tradici má trojí podobu: Ranní, Večerní a Půlnoční hvězda a zobrazuje tak trojjedinou bohyni.
Podle mýtů Jitřenka ráno otevírá bránu, aby mohl bůh slunce vyjet na oblohu a Večernice ji večer zavírá.
Ve Slovanském kole roku se pojí se svátkem Hromnic/Imbolcu a nového světla. Zobrazuje archetyp bohyně dívky, mladé, zářící, plné optimismu a radosti. Můžeme se s ní propojit při oslavě svátku Imbolc, nebo kdykoli jindy, když potřebujeme v sobě probudit novou naději, podpořit začátek nějakého projektu, propojit se s vlastní radostí a životním optimismem.
Další svátky kola roku najdete zde:
Ostara, Beltane, Litha, Lammas, Mabon, Samhain, Yule
Lilia Khousnoutdinova