Kolo roku

„Kolo roku“ rozděluje rok do ročních období podle slunečního cyklu, tedy slunovratů a rovnodenností. Podobná „kola“ jsou známá z původních amerických, keltských, tibetských a v poslední době rovněž „Wicca“ tradic.

Kola ročních období jsou systémy používané mnoha kulturami po celém světě k uctění a pochopení běhu času a střídání období v průběhu roku. Jak se zima proměňuje v jaro, jaro v léto, léto v podzim, podzim v zimu a tak stále dokola.

Spojují tak spiritualitu s měnícím se světem, v němž žijeme. Základní směry kola, které se věnují posvátným elementům života a vyznačují slunovraty a rovnodennosti pro severní polokouli, jsou:

• Yule – zimní slunovrat: 21. prosince; sever, element Vzduchu
• Litha – letní slunovrat: 21. června; jih, element Vody
• Ostara – jarní rovnodennost: 20. března; východ, element Ohně
• Mabon – podzimní rovnodennost, 23. září; západ, element Země

Přechody mezi nimi se často připomínají různými festivaly a vesměs se shodují s obdobími ženského (či mužského) života. Tato období jsou:

• Imbolc: 1. února, uctění dívky
• Beltane: 1. května, uctění milenky
• Lammas: 1. srpna, uctění matky
• Samhain: 31. října, uctění stařeny

Slovanské, stejně jako Keltské Kolo roku tak oslavuje 8 svátků jako 8 přechodových období v roce.

Tento systém poskytuje zajímavého průvodce během roku a dává smysl cyklickému střídání jednotlivých období v roce. Lidé od nepaměti oslavovali proměny ročních období v souladu s cykly Země a Slunce.

Co nám přináší, když oslavujeme svátky proměny přírody?

I když mnoho z nás žije ve městech a bezprostředně nesledujeme proměny přírody, jsme stále její součástí a její cykly ovlivňují naše těla a naši psychiku. Pokud se vědomě propojujeme s proměnami v přírodě, žijeme víc v souladu s přirozenými cykly, které se odehrávají nejen venku, ale i uvnitř nás. 

Navíc, když se osmkrát do roka zastavíme a ohlédneme se za sebe, co se nám v předchozím období povedlo, podíváme se, kde jsme teď a kam chceme směřovat v dalším období, náš život dostává řád a směr a současně určitý rytmus.

Svátky odráží to, jak přibývá a ubývá životní síly v přírodě a v nás v souladu s množstvím tepla a světla, které naši Zemi poskytuje Slunce. Protože se naši předkové na svět dívali mytologicky, vnímali Zemi jako Bohyni a Slunce jako Boha a jejich vzájemný proměňující se vztah jako láskyplný tanec.

Být v přítomnosti

O každém svátku můžeme uctít právě přítomnou energii v přírodě i v našem životě, tak například o Belteinu oslavujeme lásku a vášeň, na Lammas děkujeme za hojnost, o Samhainu uctíváme naše předky a vzpomínáme na ty naše blízké, kteří už nežijí.

Při oslavě každého svátku se můžeme propojit s archetypem bohyně, která se s tímto obdobím pojí a požádat ji o vedení a o její dary.